Vážený pane Kunste,
jestliže ke stavu železnobrodské stanice očekáváte od zástupců města vyjádření, asi Vám ho mohou poskytnout, ale jestliže očekáváte, že by se město dokázalo v otázce úpravy stavu či provozu angažovat více, než to činí dnes, tak je to poněkud iluzorní představa. Do Železného Brodu dojíždím, takže absolvuji pobyt na železniční stanici dvakrát denně. Za tu dobu se zrušil provoz restaurace a omezila se doba otevření vestibulu u prodejny jízdenek. Byla zrušena funkce výpravčího, a bývalí výpravčí dnes plní spíše funkci jakéhosi dozoru, kdy usměrňují nepozorné cestující, aby se nepohybovali v kolejišti v době, kdy přijíždí vlak. Zrušení restaurace, zkrácení doby prodeje jízdenek i zrušení funkce výpravčích je obecně a celostátně kritizováno (netýká se to pouze železnobrodské stanice), ale majiteli a provozovateli objektu, kterým jsou České dráhy a.s., je to zjevně jedno.
Zde musím podotknout, že valnou měrou se na stavu železnice podílí nešťastný transformační zákon, který měl oddělit infrastrukturu od provozu. Jedna organizace, a to ta státní, měla vlastnit kolejiště i budovy, a druhá organizace - akciová společnost měla být provozovatelem dopravy, tedy měla vlastnit lokomotivy, vagony a případně depa k údržbě své techniky. České dráhy a.s. se ovšem nechtěli vzdát některých lukrativních nádražních objektů (a nádraží v Železném Brodě k nim bohužel nepatří), a ve sněmovně si prolobovaly úpravu zákona tak, že jim zůstaly nejen nádražní budovy, ale často i pozemky pod kolejištěm. Vlastník infrastruktury, státní organizace Správa železniční dopravní cesty, v současné době projednává projekt peronizace stanice v Železném Brodě. Bohužel k nahlédnutí jsme prozatím dostali pouze schéma, kdy jsme připomínkovali to, že pouhé tři nástupní hrany jsou málo, a nástupiště jsou krátká. V současné době se zde sice míjejí maximálně tři vlaky, ale v letní sezóně zde jezdí i populární parní lokomotiva 310 s turistickým vláčkem, takže křížení čtyřech vlakových souprav není nereálné. Co se týká délky, tak některé rychlíky na trase Liberec - Pardubice jsou pětivozové (zvláště v pátek a v neděli odpoledne) a stejně tak dlouhé jsou i některé víkendové rychlíky z Prahy do Tanvaldu. Co se s našimi připomínkami děje, to už ale nevíme.
Samotná budova nádraží patří Českým drahám a.s. Pokud vím, tak žádný záměr s budovou nemají, ale místo toho, aby snížili nájem prostoru restaurace, tak udržují objekt prázdný. Doba provozu výdejny jízdenek se už asi nikdy neprodlouží, naopak se předpokládá postupná automatizace výdeje, takže ani vestibul nebude déle otevřen. Zda se na nástupiště vrátí alespoň výpravčí s typickou červenou čepicí, je (alespoň doufám) v jednání. Při každém jednání ohledně projektu Terminálu se poptáváme, co se bude s budovou dít, jak se dá zjednodušit přístup na veřejné toalety, jaké prostory budou moci poskytnout řidičům autobusů, až se zde budou autobusy odstavovat, a tak dále. Odpovědí je nám pouze pokrčení ramen s tím, že o tom rozhodují ti nahoře.
Tolik několik pesimistických informací. Já sám jako téměř každodenní uživatel bych si přál, aby se železnobrodské nádraží oživilo, protože jak v zimní tak především v letní sezóně se zde pohybuje kromě místních řada návštěvníků regionu. Stav objektu a jeho využití ale počtu cestujících neodpovídá. Musím se ale ohradit proti poznámce o zpoždění. Pamatuji už ve svém věku mnoho, ale v posledních (odhadem) pěti letech zde jezdí tolik vlaků a jízdní řád je dodržován v takovém rozsahu, jako ještě nikdy v historii. Myslím, že oficiální počet vlaků zpožděných o více než pět minut se uvádí mezi 5% až 7% celkového počtu. Všechna zpoždění se sledují a provozovatel, tedy České dráhy a.s., je za ně penalizován, a to od Ministerstva dopravy za zpoždění rychlíků a od Libereckého kraje za zpoždění osobních vlaků. Toto je současně s novým vozovým parkem jediná pozitivní změna na naší železnici.