Ahoj. Zdravím návštěvníky a přispěvatele městské diskuse. Nechtěl jsem odsouvat důležitější témata do pozadí, ale tohle je taky jedno z těch, o nichž si někteří občané myslí, že je dost důležité. Já, normálně vlakem necestuji, možná, že bych to už ani neuměl. Ale, jsou lidé, kteří cestovat vlakem z našeho města musí a to čekání v mrazu a vichru, určitě není moc příjemné, zvláště, když je to nádraží vybaveno čekárnou a stálou 24 hodinovou službou výpravčího. Námitku, že se ty prostory musí zamykat z důvodu, že sa tam stahují různé divné živly, fakt neberu. Ve městě, které má na náměstí dvě policie, v kanceláři výpravčího je určitě minimálně jeden telefon, to fakt nejde. Kdyby, se jednalo o nějakou opuštěnou zastávku v lesích, směrem na Tanvald, tak nic neřeknu, ale tady? Zvláště, když ty regionální spoje hodně často chytají sekery jak od Rumcajse. Loni, jsem na tohle upozorňoval jednoho okresního novináře, že by se dal na toto téma spáchat nějaký článek, nějaký dotaz na Drahách (Českých) a nic. Od nich, tu asi nic nečekám, ale z města by se mohl někdo vyjádřit. Co si o tom myslíte? I vy občané.

Vážený pane Kunste,
jestliže ke stavu železnobrodské stanice očekáváte od zástupců města vyjádření, asi Vám ho mohou poskytnout, ale jestliže očekáváte, že by se město dokázalo v otázce úpravy stavu či provozu angažovat více, než to činí dnes, tak je to poněkud iluzorní představa. Do Železného Brodu dojíždím, takže absolvuji pobyt na železniční stanici dvakrát denně. Za tu dobu se zrušil provoz restaurace a omezila se doba otevření vestibulu u prodejny jízdenek. Byla zrušena funkce výpravčího, a bývalí výpravčí dnes plní spíše funkci jakéhosi dozoru, kdy usměrňují nepozorné cestující, aby se nepohybovali v kolejišti v době, kdy přijíždí vlak. Zrušení restaurace, zkrácení doby prodeje jízdenek i zrušení funkce výpravčích je obecně a celostátně kritizováno (netýká se to pouze železnobrodské stanice), ale majiteli a provozovateli objektu, kterým jsou České dráhy a.s., je to zjevně jedno.
Zde musím podotknout, že valnou měrou se na stavu železnice podílí nešťastný transformační zákon, který měl oddělit infrastrukturu od provozu. Jedna organizace, a to ta státní, měla vlastnit kolejiště i budovy, a druhá organizace - akciová společnost měla být provozovatelem dopravy, tedy měla vlastnit lokomotivy, vagony a případně depa k údržbě své techniky. České dráhy a.s. se ovšem nechtěli vzdát některých lukrativních nádražních objektů (a nádraží v Železném Brodě k nim bohužel nepatří), a ve sněmovně si prolobovaly úpravu zákona tak, že jim zůstaly nejen nádražní budovy, ale často i pozemky pod kolejištěm. Vlastník infrastruktury, státní organizace Správa železniční dopravní cesty, v současné době projednává projekt peronizace stanice v Železném Brodě. Bohužel k nahlédnutí jsme prozatím dostali pouze schéma, kdy jsme připomínkovali to, že pouhé tři nástupní hrany jsou málo, a nástupiště jsou krátká. V současné době se zde sice míjejí maximálně tři vlaky, ale v letní sezóně zde jezdí i populární parní lokomotiva 310 s turistickým vláčkem, takže křížení čtyřech vlakových souprav není nereálné. Co se týká délky, tak některé rychlíky na trase Liberec - Pardubice jsou pětivozové (zvláště v pátek a v neděli odpoledne) a stejně tak dlouhé jsou i některé víkendové rychlíky z Prahy do Tanvaldu. Co se s našimi připomínkami děje, to už ale nevíme.
Samotná budova nádraží patří Českým drahám a.s. Pokud vím, tak žádný záměr s budovou nemají, ale místo toho, aby snížili nájem prostoru restaurace, tak udržují objekt prázdný. Doba provozu výdejny jízdenek se už asi nikdy neprodlouží, naopak se předpokládá postupná automatizace výdeje, takže ani vestibul nebude déle otevřen. Zda se na nástupiště vrátí alespoň výpravčí s typickou červenou čepicí, je (alespoň doufám) v jednání. Při každém jednání ohledně projektu Terminálu se poptáváme, co se bude s budovou dít, jak se dá zjednodušit přístup na veřejné toalety, jaké prostory budou moci poskytnout řidičům autobusů, až se zde budou autobusy odstavovat, a tak dále. Odpovědí je nám pouze pokrčení ramen s tím, že o tom rozhodují ti nahoře.
Tolik několik pesimistických informací. Já sám jako téměř každodenní uživatel bych si přál, aby se železnobrodské nádraží oživilo, protože jak v zimní tak především v letní sezóně se zde pohybuje kromě místních řada návštěvníků regionu. Stav objektu a jeho využití ale počtu cestujících neodpovídá. Musím se ale ohradit proti poznámce o zpoždění. Pamatuji už ve svém věku mnoho, ale v posledních (odhadem) pěti letech zde jezdí tolik vlaků a jízdní řád je dodržován v takovém rozsahu, jako ještě nikdy v historii. Myslím, že oficiální počet vlaků zpožděných o více než pět minut se uvádí mezi 5% až 7% celkového počtu. Všechna zpoždění se sledují a provozovatel, tedy České dráhy a.s., je za ně penalizován, a to od Ministerstva dopravy za zpoždění rychlíků a od Libereckého kraje za zpoždění osobních vlaků. Toto je současně s novým vozovým parkem jediná pozitivní změna na naší železnici.

Dobry den. K peronizaci nadrazi.  Pametnici si vzpomenou, ze v polovine 80 let projizdel Brodem take jeden mezinarodni rychlik: Leipzig - Dresden - Liberec - Stara Paka - Pardubice - Ostrava - Poprad. Kolem 23. hodiny vecer, zpatky pak rano kolem seste. Mel  mnoho vagonu :)  Jinak, krome dalkove dopravy je na zeleznici zivotaschopnou  jeste i doprava primestska a rekreacni, mozna by stalo za pokus snazit se perspektivne zahustovat lokalni dopravu Turnov - Semily  a Brod  - Tanvald (- Harrachov  - Polsko) - i budovanim vhodnych novych zastavek - tak, aby se pouziti vlaku stalo rozumnou alternativou vuci autu. Treba v zime  (ne te letosni) by leckdo dal prednost spolehlivemu vlaku ci skibusu, ktery by ho dovezl bez starosti o parkovani, zledovatele silnice, prilisnou konzumaci napoju atd. az do bezecke stopy  nebo  na sjezdovku. Mozna by se pak i lecktery navstevnik hor ze vzdalenejsich oblasti  rad ubytoval v Brode,  misto v Harrachove ci Rokytnici.  Kolik by tak cinily naklady na castejsi provoz  motoracku, jezdiciho na trase Turnov - Semily ci Brod - Tanvald?  (Mozna by to byly lepe investovane - i  pripadnou  stavbou novych zastavek - penize, nez do Greenway.  Kdyz mohou vlaky vozit kola z Liberce do Krkonos apod.) A jeste ke stavbe autobusoveho terminalu. Odstrasujicim prikladem budiz  terminal v Turnove. Nejen  pro odpudivy vzhled te betonove stavby a "drobnosti" jako zapomenute zachody apod. vedle chatrajiciho, byt  "peronizovaneho"   nadrazii. Pouci se Brod ze zjevnych chyb, ktere v Turnove pri stavbe toho terminalu udelali?  A ma vubec smysl zacinat takovou stavbu v situaci, kdy objekt (nadrazi) s kterym ta nova stavba ma tvorit jeden funkcni celek -  chatra,  nema nadeji na  brzkou opravu a hrozi mu  promena v dalsi zriceninu? Jezdi li vlaky presne (aspon nejaka zmena k lepsimu na draze :)  tak nadrazi vlastne take neni potreba... Staci - CD se nas o tom tedy  snazi  presvedcit  - kratky nekryty peron, zatimco prilehle nadrazni prostory se mohou postupne menit v misto duchu. 

Dobry den. Ne ze bych si take nepral - jako asi kazdy - zkulturneni okoli nadrazi, plus zlepseni zivotniho prostredi  v oblasti dnesniho autobusaku. Jake realne  dalsi vyhody ale ten novy autobusak prinese? Zkraceni prumerne dochazkove vzdalenosti pro lidi rano jedouci do prace asi ne (liberecky autobus bude pro vetsinu lidi dal,  linku z Harrachova radeji ani  nezminovat; no  a lidi prestupujicich v Brode z vlaku na autobus bude dnes uz jen nemnoho). Co se Greenway tyce obavam se, ze z toho bude hlavne devastace ricniho brehu smerem na Lisny za mnoho penez -  pricemz  "dopravni efekt" te stezky mi prijde pochybny. Psal jsem to sem uz drive i s dokumentarnimi fotkami  (chtel bych videt podrobny nakres a rozpocet napr. useku naproti elektrarne...)  Jinou veci je Riegrovka samozrejme, tam by cyklostezka byla velky pocin. Otazkou pouze je, zda to ma byt uzka pesinka na vedeni kola nebo neco velkorysejsiho, vzhledem k terenu ta druha moznost znamena mnohadesetimilionovou investici. Kdyz uz nekam vrhat stedre eu i mestske penize tak radeji tam, rekl bych 

Vážený pane Zahradníku,
nechci vám nic podsouvat, ale váš příspěvek se mi zdá trošku jako doporučení "raději nedělat nic". Z turnovského případu jsme se, myslím, poučili, když jsme celý projekt "očesali" o předimenzovaná protihluková opatření, a omezili jsme i zásah do skalního masívu nad budovou. Výsledkem je, alespoň podle mého názoru, autobusové nádraží odpovídající významu města. Není předimenzované ani poddimenzované. Jeho realizací se neomezí jakékoli další kroky majitele objektů na nádraží při jeho opravách nebo přestavbách.
V názvu našeho projektu jsme ponechali dovětek "1. etapa", i když se další etapy ze strany města neplánují. Ta etapizace by měla být takovým drobným rejpnutím, aby se i ostaní majitelé v území vzpamatovali a něco se svým majetkem provedli. Třeba by stačilo, kdyby zmizely ty plechové obludy před začátkem nakládací rampy.
Z vašich příspěvků už jsem pochopil, že záměru vybudování cyklostezky moc nefandíte. Ačkoli je tento záměr někdy vnímán jako něco, bez čeho se Železný Brod neobejde, skutečnost je taková, že pokud se nezíská na realizaci významná dotace (alespoň okolo 70% nákladů), tak k realizaci nedojde. V současné době město řeší řadu dalších důležitých staveb, oprav a rekonstrukcí.

Dobry den,  navazuji  jeste na mou poznamku vyse (ktera patri sem)  K nadrazi - vlakovemu i autobusovemu -  patri dnes hlavne velke parkoviste. (Dalsi  zasadni nedostatek noveho turnovskeho terminalu.)  V tomto smeru by novy brodsky  terminal mohl znamenat prinos. Pokud maji navstevnici  Brodu (ale i lide jezdici odtud daleko za praci) jezdit i jinak nez porad auty -  je jim treba nabidnout pohodlnou moznost auto+vlak (ci bus). At  jiz dotycny prijel  do Brodu autem  z Hrube Horky ci  Prahy  a jede rano nekam daleko za praci ci skibusem na hory

 Dobry den, jeste ke Greenway. Nejsem jejim odpurcem a nepritelem, proste mne to tema jen zajima... :) V dnesnim krasnem nedelnim odpoledni jsem se na ni jel opet po case  podivat pod Malou Skalu https://picasaweb.google.com/kzahrad/Lisny20140309#5988820614215169858 Prijde mi ta stezka  hodne nevyrovnana, na jedne strane nakladne mostni konstrukce  s mnozstvim zabradlli https://picasaweb.google.com/kzahrad/Lisny20140309#5988820833694038530 versus jinak dost mizerne udelana vozovka na vetsine te trasy, i v pohodlnem  rovinatem terenu meandru nad Rakousy. (Tamni  vlastnici pozemku ocividne tu  Greenway v lasce nemaji, cela cesta je tam obehnana z obou stran elektricky nabitym plotem.) No a  v obtiznem terenu pod Lisnym jde o hrubou dllazbu bez zabezpeceni v tamnich  kluzkych a strmych brehovych partiich,   riziko tezkeho urazu  mi tam prijde mozna vetsi https://picasaweb.google.com/kzahrad/Lisny20140309#5988821079981489122 nez vedle na silnici R10. Zopakuji svuj nazor,  ze cyklostezku by rozhodne zaslouzil smer Brod -  Poric podel nahonu, dolu od elektrarny uz to je velmi diskutabilni. Dle meho nazoru  by  tam tahle  nova regulace reky (nazyvana buhviproc  Greenway :)  jen nahradila - za velke penize - malebnou vegetaci, co tam za poslednich 160 let (od stavby drahy) stacila narust. Misto brehoveho stromoradi bychom tam meli  kluzkou a nebezpecnou, kamenitou, z dopravniho hlediska spis zbytecnou  stezku. Dokud EU dava stedre penize na takoveto projekty, stalo by za to spis vyuzit je v mistech, kde by cyklostezka opravdu znamenala novou kvalitu pro cyklistiku celeho regionu - tedy na Riegrove stezce. To je misto, ktere by se melo siroce diskutovat, odpurci i priznivci te trasy,   zda takova draha stavba je rozumne realizovatelna a za jakych podminek. Ze tenhle usek  maji na starosti uz Semily? I starou Riegrovu stezku stavela pred 100 lety obe mesta spolecne

Vážený pane Zahradníku,

zcela odbočím od tématu železniční stanice, a jen doplním téma Greenway Jizera. Umístění cyklostezky ještě stále není definitivní, protože probíhají ne zrovna jednoduchá jednání s vlastníky pozemků. Rozhodne ale vedení cyklostezky po běhu Jizery není totéž co stavby nové regulace. Taktéž o malebnosti břehového porostu bych diskutoval. V létě se tato trasa prakticky nedá projít a o případných klíšťatech na lopuchových listech raději nepřemýšlím.

Co se týká úseku Podspálov - Semily, tak ten je skutečně "v režii" Města Semily. Dle mého osobního názoru je varianta vedení údolím Jizery prakticky nemožná, a je nutno najít vhodnou trasu "přes kopec". Trochu mě zaráží otázka historické nebo výhledové spolupráce. Asi každý vidí na vlastní oči, že spolupráce mezi oběma městy nefunguje, a to podle mě v žádné oblasti. V Semilech se naopak tvrdí (vím to, protože tam přes 30 let bydlím), že Riegrovu stezku budoval semilský odbor Klubu českých turistů, a taktéž u obloukového mostu přes Kamenici je pamětní deska upozorňující na podíl stavby ze strany Semil. Ale proč ono nepsané tabu na spolupráci měst nezlomit?

A když se vrátím k terminálu - v rámci stavby se bude budovat několik nových parkovacích míst. Ale protože bychom kromě peněz měli šetřit i penězi, tak by pro mě byla přijatelnější varianta organizace parkování, kdy dolní parkoviště na sídlišti Na Vápence (které není 100% využité), by přes den sloužilo těm, kdo jedou do práce či školy vlakem a odstaví si zde auto, a přes noc by sloužilo místním, kteří se vrací z práce do svých domovů. Nevím, jak moc je to reálné, ale prozatím to stojí alespoň za pokus.

 Dobry den,  mam jeste dve poznamky ke Greenway: 1) pro usek Brod - Lisny by mnohe vyjasnil podrobny nakres - s uvedenim odhadu ceny vystavby - od navrhovatele trasy (firmy Pudis)  jednoho z kritickych mist trasy:  200m dlouheho useku naproti elektrarne. Z planku, ktery je k dispozici neni mozne vycist nic podrobnejsiho resp.  to, co  lze vycist je  dle meho nazoru ponekud ve sporu s realitou : V tamni prudke strani  (tvorene  materialem nasypanym pri stavbe zeleznice) si nedovedu moc predstavit,  jak tam chteji postavit to, co jest  namalovano   resp. jak tu soustavu soubeznych zdi ci gabionu postavit za neastronomickou cenu,  bez ohrozeni naspu zeleznice.  Verim, ze  "lopuchy" co tam vsude rostou neodradily planovace Pudisu  od prolezeni  detailu tech  strani, ze ji misto toho nesledovali jen tuzkou na mape :)   

2) Greenway ze Semil do Brodu "pres kopec" netreba budovat, silnice tam jsou a dobre pouzitelne.  (Pri  celkovem prevyseni  skoro 200 m  je pak ovsem jakykoliv medialni  humbuk tykajici se "Greenway"  zbytecny.) Co se tyce stavby primo dole v rece - nemyslim si, ze je uplne  nemozna. Kdyz tam pred 160 lety dokazali za par mesicu protahnout zeleznou drahu... A je li stale mozno  vrazet miliardove castky do  "ekologickych" staveb  typu geotermalni energie ci protipovodnoveho tunelu pod Jabloncem. (Cili - zdroje jeste jsou...)  Za podobnou castku by na Riegrovce mohla vzniknout pozoruhodna, velkorysa a uzitecna - na rozdil od tech vyse jmenovanych -  stavba.Hojne pouzivana i za 100 let. Potiz bude asi s ochranci, nebot to uzemi je prirodni rezervaci. Nechapu  tedy proc (je rezervaci) fakticky jde prece o zarostle staveniste. (Zelezne drahy z roku 1858, ale i elektrarny roku 1924. Rozstrileni  skalni brany do Riegrovky pred 150 lety  kvuli protipovodnove ochrane nove tovarny v Rekach atd.)  No tak by se pri  stavbe "Greenway" cast  nejblizsiho  okoli  reky promenila ve staveniste potreti :)   Zatraktivnenim spojeni (otazkou je, zda by  podobneho efektu  -  nejen pro rozvoj cyklistiky - nedocililo levneji  patricnym zahustenim provozu vlacku na trase  Semily - Turnov - Tanvald - Harrachov i s pripadnymi novymi zastavkami)  by zminena  malomesta spolecne ziskala na  zajimavosti i pro cizi navstevniky. Treba takova okruzni trasa:  rano vlakem do Harrachova, na  Jizerskou louku apod. pak porad  vicemene z kopce podel reky az do Semil, skrz Riegrovku do Brodu a  Turnova  by byla jednou z  nejatraktivnejsich tras, jake si  lze nejen v tomto regionu  predstavit 

Ahoj. Zdravím. Tak, i já naruším vlákénko ,,nádraží,, a připojím názor, nebo myšlenku o Greenwayi. Když jsem minulý týden jel od Skaly do Brodu, zahlédl jsem už vybudované úseky stezky a lávku na Skale. Když jsem se přiblížili k Brodu, ve Dvirkách u elektrárny, prohlížel jsem si, zase už opakovaně ten násep u náhonu, svodidla, zábradlí a hlavně nepřítomnost chodníku pro občany bydlící, nebo přicházející od Splzova. Dnes mě napadlo jedno řešení.

Nešlo by, se dostat ze stezky za vodou, podobnou lávkou jako je třeba ta na Skale ,na ten násep, nebo u elektrárny pod něj k silnici a tady vybudovat stezku a chodník až k mostku u Pennáče. A tam se dostat jeho rozšířením za vodu k zastávce autobusu. Bylo by asi nutné, zvýšit žulové boky náhonu pro dosažení rozšíření ploch nad nimi směrem k silnici. Tohle, mě jen tak napadlo, při pohledu na stávající situaci. Finance by se asi daly sehnat z EU? Jestli se k téhle myšlence někdo nějak vyjádří, budeme asi všichni nějak kvitovat. Informací není nikdy dost. Díky.