Odbočuji z diskuse Vzhled města do diskuse o kronice. Pan Hromas si v té o vzhledu města posteskl, že nejsou záznamy o nedávné minulosti kolem roku 1989.
Pane Hromasi, ty záznamy jsou, a každému přístupné, jen se o tom na veřejnosti moc neví.
Přede mnou psala kroniku 21 (!!!) let Eva Vozková. A psala ji skvěle. Mezi jejími kronikami je i ta z roku 1989. Je na městě, v kanceláři starosty, jako ostatní poválečné kroniky.
Každý občan, každý zájemce, má právo si v městských kronikách cokoli vyhledat, cokoli přečíst. Jen se kroniky pochopitelně nepůjčují domů, ale je samozřejmě možné se na radnici ohlásit a v přítomnosti dalšího člověka - např. prakticky to asi bude nejlépe třeba v kanceláři asistentky starosty, si v nich číst a cokoli vyhledat.
Ale nejsou z té doby v Brodě záznamy jen tyto. Já mám k psaní sklon od dětství, psávala jsem si deníky a když byly děti malé, psala jsem i rodinnou kroniku (asi tak 1989 - 1995). Kromě věcí rodinných jsem tam okrajově zaznamenávala i události brodské a i celospolečenské.
Sametová revoluce byla tak úžasná a razantní změna, že okolnosti a vývoj v Brodě pak jsem do té rodinné kroniky popsala poměrně podrobně. Mimo jiné - mí nejbližší byli tehdy v centru dění: Můj bývalý, dnes již 13 let nežijící manžel Ing. Pavel Kortan, tehdy pracující v ŽBS, tam tehdy zakládal stávkový výbor, vím, že s dalšími jeli tehdy přímo na ministerstvo apod. A můj táta Bohuslav Kacálek zase byl ve stávkovém výboru Technoskla Držkov.
Pamatuji s nostalgií a dnes i smutkem, jak jsem s malou dcerou v náručí a synem pod srdcem poslouchala doma, jak se Pavel a táta radí a předávají si vzájemně náměty a zkušenosti.A pak jak se oba dva, každý ve svém oboru, pustili záhy do podnikání.
Tu dobu nikdy nezapomenu, byla to mě nejšťastnější doba rodinná i celospolečenská, plná nadějí, optimismu a nečekaně nabyté svobody.
Příslušné pasáže z téhle naší rodinné kroniky, s vynecháním čistě rodinných záležitostí, jsem již před lety donesla Petře Hejralové do muzea k okopírování, jako autentické svědectví té doby. A dá se v hledání informací z té doby dnes ještě snadno pokračovat, polovina z nás přeci byla u toho (my starší) a dodnes si to pamatujeme.
Tyhle výlety do minulosti mě hrozně baví a baví mě o nich i psát.
Proto jsem do kroniky 2014 zařadila oddíl Historické okénko a v něm pár kapitol o brodské minulosti. V roce 2014 se v Brodě dělal terminál, tak jsem tématicky zařadila kapitolu o historii dopravy v Brodě, hlavně autobusové. Jsou to hrozně zajímavé věci. Další kapitola z historického okénka jsou Místní názvy jakožto otisk dávné a zapomenuté minulosti.
Většina lidí z Brodu neví, proč tu máme Železnou ulici, Jirchářskou ulici, kde se dodnes říká Na louži, proč je jedno sídliště na Vaněčkově nábřeží a druhé Na Vápence, proč je na Trávníkách ulice Františka Balatky, proč říkáme Panská zahrada, Rafanda apod.
Budete asi mnozí překvapeni, jak moc je v těch názvech zašifrovaná dávná i nedávná minulost (opravdu už od středověku - třeba ta Železná ulice).
Kronika 2014 je předpřipravená. Musí ji ještě přečíst a odsouhlasit starosta. 95% té kroniky jsem donesla v květnu letošního roku ke zkontrolování starostovi na flešce, jeho asistentka si to nahrála do počítače, pan starosta mě tam viděl a otevřenými dveřmi slyšel náš hovor, že tu kroniku tam nesu.
Dodnes nemám jedinou reakci. Nevím, zda to někdo četl, asi to tam dodnes, jak to vypadá, kdesi leží ladem. A tak nemám důvod tam nést těch posledních pár kapitol, když k předchozím se za 7 měsíců nikdo ani slůvkem nevyjádřil.
V kronice 2015 je v Historickém okénku přehled historie mostů v Brodě, tématicky takto, protože se v roce 2015 tady dělal nový most. A dále tam bude vyprávění pár pamětníků na různá témata z historie Brodu za posledních 70 let. Máte se na co těšit.
Až bude kronika 2014 přečtená starostou a poté vytištěná a orazítkovaná městem, tak jeden výtisk dám i do brodské knihovny, ať si v ní kdokoli může počíst (asi se nebude půjčovat domů, ale bude možné si v ní číst přímo v knihovně.)
Takže - tolik o kronice.
Hezký den
A.K.
A pozorovat ten vývoj toho jazyka.
