Vše o Železném Brodě
Kronika Brodu
Předmět: Kronika Brodu
Předmět: Re: Kronika Brodu
Ano, ta povoden pred 13 lety se zaradila mezi 4 nejvetsi "stolete" vody poslednich 120 let (1897, 1941, 1978, 2000). Chci Vam velmi podekovat za krasne napsane zapisky od Vasi maminky, vynatky z horecke kroniky, ktere jsem vcera dostal. Udelal jsem z nich hned nejake vypisky a zkusil prihodit k tomuto diskusnimu vlaknu - ale redakcni system to nepropustil, cenzurni automat (automaticky hlidajici korektnost vyjadrovaniprispevatelu) muj text smazal a napsal mi vzkaz "Prispevek obsahuje vylgarni, nebo nepovoleny text a proto byl zrusen" :)))
Předmět: Kronika Brodu
Předmět: Kronika Brodu
Předmět: Re: Kronika Brodu
Mne to taky pobavilo, bez navodu bych to zavadne slovo nikdy nedokazal identifikovat :)))
Dekuji mamince pani Kortanove za krasne napsane vynatky zapisku povodni a.j. z kroniky Hrube Horky. Velmi zajimave cteni! Treba rok 1770 a leta po nem nasledujici, vyjimam nejprve ukazku z textu Bzovske kroniky (pameti farni osady Bzi, Jan Simon 1898, koupil jsem si to na Belisti v reedici, ktera vysla pred par lety) tykajici se tech dob: "Stary hrbitov severne od kostela puvodne maly, musel r. 1771 rozsiren byti, kdyz vlivem vlhkych a neurodnych dvou let 1770 a 1771 http://www.vesmir.cz/clanek/destive-roky-1770-1772 nastala drahota, nouze, hlad a mor, tak ze lide mreli jako mouchy,a hrbitov jiz ponekud rozsireny jeste sotva poskytoval tolik mista, aby se mohlo v lune prostory jeho, kde za ta dve leta 752 lidskych tel (kolik dusi mela tehdy vlastne bzovska farnost? dotaz MZ) pochovano bylo, tolik hrobu co mrtvol udelati". V Horecke kronice zacina zminka o roku 1770 velmi pozoruhodnou informaci o lednove "severni (polarni?) zari na pulnocni strane, jiz pokryta cela obloha, nebe horelo jako plamenem. Nasemu povercivemu lidu bylo to neznamo a nevysvetleno..." Z roku 1771 je tam pak formulace "Na to 3.cervna pocalo prseti a plnych 5 nedel se opakovaly lijaky, takze v udolich a rovinach pole stala pod vodou..."
Vime, ze po tomto hladomoru a drahote zacatku 70. let 18. stoleti nasledovala selska rebelie 1775, ktera je tez velmi barvite - doporucuji prislusnou knizecku si zakoupit - popsana v bzovske kronice. Zde jen zkratkovite pripomenu prubeh te akce, kdy sedlaci tahli Jilemnici ("vydrancovany zamek") Vysokym ("opet hanebne radili") Semily ("opet drancovani") Jesennym ("pani baronka, slicna pani, obleksi se vkusne... vyvazla za hubicku s nacelnikem povstani") Navarovem ("tam ale opet strasne hospodarili") Brodem ("ve velikem jiz zastupu, vydrancovana fara a zidovna, purkmistra nasilim prinutili jit s nimi dal") Mala Skala ("prvni utok ucinen jest na pivovar, pivo dilem vypito dilem v nadobach z Male Skaly dolu rozkouleno, spravce musel po cely cas na drevenem oslu sedeti, posmechum a posunkum vystaven") Rohozec a Cesky Dub ("kde jiz jich velka sila shromazdena byla... I musili vojskem rozehnani byti")...
Pokracuji opet horeckou kronikou, rok 1830: "Po te krute zime v breznu nasledovalo teple pocasi, nasledkem cehoz se silny led pocal trhat. Dne 18.brezna presla zatopa v Zeleznem Brode a strhla most. Zatopa prisla v noci cimz poplach byl jeste desnejsi, pak voda opadla". 1834: "Zima nezvykle vlhka. Jizera se sestkrat rozvodnila a pak nasledovalo parne suche leto, z cehoz nastal velky nedostatek pi*e (krmiva) a slamy". 1845: "Byla mensi povoden". (Poznamka MZ, z hlediska historickych zaznamu Decina a tusim i Prahy byla tato povoden naopak jednou z nejvetsich v ceske historii. Zdaleka neplati, ze nejvyznacnejsi povodne zde na severovychode koreluji s obdobnymi udalostmi na Vltave a dolnim Labi.) 1858: "Dne 1. a 2. srpna (vsimneme si data, je skoro stejne jako roku 1897 ci 1978, poznamka MZ) velka povoden nasledkem destu". 1879: "Na podzim byl povodni poskozen dreveny most pres Jizeru tak, ze jiz vice opraviti nesel a nahrazen mostem zeleznym". 1888: "Prutrzi mracen" Jizera se velmi rozvodnila, takze voda v nekterych domkach od reky az po strop". 1897: "Nasledkem destu rozvodnila se Jizera". (Pomerne nenapadna poznamka, teprve o 45 let pozdeji je v kronice zdurazneno, jak velka ta povoden 1897 byla.) 1941: "29. kvetna ve 4 hodiny rano prisla boure s kroupami a prutrzi mracen... pole jsou probrana nekde az na skalu a brambory nanasene v dolinach. Jizera je rozvodnena jako v 1897 roce. Voda stoupla na 3m 60 cm nad normal". Jeste rok 1930 (velka letni sklarska vystava): "V mesici rijnu stale velke lijaky, rozvodnena Jizera byla letos petkrat". Vynechal jsem (z tech zapisku) komety let 1679,1854, meteor roku 1847, nekolik katastrofalnich letnich bouri a naslednych povodni na Zernovniku - o tech zas nekdy priste :)
Předmět: Kronika Brodu
Předmět: Re: Kronika Brodu
Pri pocasi, jako je dnes je vhodne pripomenout dotaz: neexistuji nejake zajimave snimky Brodu ze dne 15.brezna 1939? Muselo byt ten den take hodne snehu, viz tyhle snimky z Turnova http://www.turnovskovakci.cz/storage/201005041003_zap_140_010_1945.jpg
http://www.turnovskovakci.cz/storage/201003161959_zap_87_010_dejepis.jpg
Předmět: Re: Kronika Brodu
Znova zamrzajici Jizera kolem 25. brezna, pamatujete to nekdo?
http://94.127.129.94/jarmark/2013/03/24/20130324-103002.jpg
http://94.127.129.94/jarmark/2013/03/25/20130325-103001.jpg
http://94.127.129.94/jarmark/2013/03/26/20130326-093001.jpg
nemam po ruce sve zapisky z brezna 1987 (=nejchladnejsi brezen od roku 1883, koukneme li na archiv Schneekoppe-Sniezka) ale mam takovy pocit, ze tehda led (byl velmi silny jeste kolem 10 -15 brezna) sesel (bez ledochodu, proste rozplynutim se v teplejsi vode) o nejaky den drive :) Zda se mitedy pravdepodobne, ze prinejmensim tohle posledni obdobi 22.3 - 27.3 bude zde na severu mozna nejchladnejsim od pamatneho brezna roku 1785 :)
Předmět: Kronika Brodu
Tam, kde můžu, ráda pomůžu a potřebné informace vyhledám a nebo dotyčného aspoň nasměruji. Někdy ovšem sama zatím nevím, kde by se daná věc dala najít. Ale třeba se potřebné informace objeví časem, při nějakém dalším hledání.... protože další úžasná věc je to, že mi lidé sami začali spontánně posílat své tipy, postřehy, získané historické informace a také staré fotografie.
Vše shromažďuji, nic nepřijde vniveč a všem dotyčným za jejich zájem a zpětnou vazbu moc děkuji. Před očima se mi tak skládají jednotlivé historické události a souvislosti jako puzzle. Je to opravdu fascinující, když před vámi ožívají příběhy z dávné historie.
V dubnovém zpravodaji vyšel článek o povodni na Žernovníku v roce 1871. Je tam zmíněno, že nejhorší průtrž mračen s velkým krupobitím tehdy postihla oblast Zásady a Loužnice a poté se velká voda přivalila Žernovníkem do Brodu.
Dostala jsem zajímavý mail paní Jany Matěáskové, kde mi posílá úryvek z Kroniky Loužnice, ve kterém je popsáno, jak povodeň probíhala tam. Se souhlasem paní Matěáskové (které tímto velmi děkuji), sem tento úryvek vkládám.:
-
Byla neděle a na Příchovcích se konala pouť. Po celý den krásně svítilo sluníčko, jen k večeru se začaly ukazovat mráčky. Večer pak po desáté hodině bylo na východě zamračeno a občas se zablýsklo. Mraky
postupovaly k západu a bouřka se stávala silnější. Najednou začalo pršet a déšť každým okamžikem přibýval. Do toho začaly padat kroupy za neustálého rachotu hromu. Déšť se proměnil ve velký příval vody, kroupy padaly velikosti až slepičích vajec. Za krátkou dobu se cesty a pěšiny proměnily v potoky, všude se hrnuly přívaly vody a braly s sebou hlínu a kamení. Jaké proudy se tenkrát řítily, je možné si udělat představu.
Vody se řítily po našich stráních. V domě čp. 49 bydlela tehdy rodina Pavlasova, těm voda vyrazila dveře na hoření straně domu a celou silou vrazila do síně, tam zvrátila jarmaru a jelikož dolení dveře byly zavřeny voda vnikla do chléva a do světnice. Museli potom kůlem vypáčit dolení dveře, aby voda mohla odtékat. Potok se rozvodnil tak, že voda vnikala oknem do domu čp. 35. Nejhůře na tom byli obyvatelé domu čp. 34 pan Petr Jindra.
Tam když voda vnikla do světnice, vylezli děti i staří na chlebovou pec a když začala voda přibývat začali zoufale volat o pomoc. Jejich volání uslyšel soused pan Bouček, který jim přispěchal na pomoc. Pomocí žebříku položeného na okna a na pec je zachránil.
Most i obě lávky přes potok byly strženy. V hostinci u Krupků byla toho večera pořádána taneční zábava. Účastníci, kteří bydleli na druhé straně obce, museli počkat, až voda opadne, aby mohli se přebrodit přes potok.
V Železném Brodě neměli ani tušení co se v Loužnici děje a klidně spali. Teprve hukot rozdováděného Žernovníku je probudil. Několik domů bylo proudem strženo a tok Žernovníku přerazil Jizeru a hrnul se přes druhý břeh, kde část Brodce byla zatopena.
Teprve druhý den bylo vidět, co tu škody bylo naděláno za poměrně krátkou dobu.
Předmět: Re: Kronika Brodu
Hezke cteni o davnych dobach.... Zaujala mne ta zprava o tanecni zabave v hostinci u Krupku. Kdyby si v Louznici dali postavit nalezity protipovodnovy tunel, jaky budou mit ted v Jablonci http://liberec.idnes.cz/razba-stoly-skoncila-0ry-/liberec-zpravy.aspx?c=A130329_082734_liberec-zpravy_ddt dostali by se tehda navstevnici plesu k ranu domu suchou nohou - i pri prilezitosti takoveto "desetitisicilete" vody :)
(Pisi to v naznacich, nechci si pohnevat tu mocnou organizaci. Za miliardu by se leccos protipovodnoveho - a potrebnejsiho a uzitecnejsiho nez ten jablonecky tunel - hodilo postavit i leckde na Jizere :)