Dobry den, preji uspech a elan nove kronikarce ,verim ze je tou nejvhodnejsi osobou pro tuhle funkci a mam dotaz: jsou nekde pristupne zapisy starych brodskych kronik? Jak velke casti (z tech kronik) byly zverejneny? Mne by tedy nejvic zajimaly zapisy o pocasi, jsou li tam nejake (urcite budou) specialne o davnych povodnich Jizery. Jednu takovou letni prutrz mracen z roku cca 1820 napriklad velmi plasticky popisuje - ve svych pametech, ktere kdysi vysly s predmluvou historika Pekare - mlynar Dlask z Dolanek. Tehda pri mega-bource pry v Brode nejaky chlap spadl z mostu (dalsi zajimava otazka: jak vlastne vypadal - dreveny - most pres Jizeru v tom roce 1820?) a jeho mrtvola byla vyplavena na breh prave az nad jezem u Dlaskova statku. Stare kroniky byvaji obecne zajimave a zpravy o zajimavem pocasi (na rozdil od zprav, napr. kde se v Brode zacal prodavat petrolej ke sviceni apod. :) navic neztraceji nikdy aktualnost. Slouzi k bezprostrednimu pouceni i pro budoucnost. Velka povoden v povodi Jizery na sklonku cervence vypada totiz v zasade stejne roku 1500 (=asi prvni historicky zaznamenana povoden Jizery), 1725 ci 1897 (v kronice Bzi jsou tusim uvedeny 3 velke povodne druhe pulky 19. stoleti presne v tuhle rocni dobu) 1978 (tehdy to tedy bylo 7 srpnai) ci v roce 201x nebo 202y
Vše o Železném Brodě
Kronika Brodu
Předmět: Kronika Brodu
Předmět: Kronika Brodu
Vážený pane Zahradníku,
do starých kronik je možno nahlédnout v Okresním archivu v Jablonci nad Nisou. Mají otevřeno v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, telefon je 488 577 825. Zde najdete další informace: http://www.soalitomerice.cz/content/soka-jablonec-nad-nisou
Dalším velmi zajímavým zdrojem informací o historii Brodu jsou Železnobrodské letopisy od pana Františka Sochora, který býval v Brodě dlouhá léta kronikářem ( pan učitel Sochor byl tatínkem kronikářky paní Evy Vozkové).
Tyto letopisy jsou psány právě dle těch starých kronik, je v nich zhruba to nejpodstatnější o historii Železného Brodu a je to tam vše přehledně sepsáno. Jsou k vypůjčení v Městské knihovně, která je má v jednom exempláři, takže bývají dost často vypůjčené a musí se na ně nějaký čas čekat.
Hodně zajímavého o Brodě i jeho širším okolí najdete také na webových stránkách http://www.regionjizera.webnode.cz, které založil a spravuje pan Ladislav Šourek z Turnova - Pelešan. Pan Šourek napsal i 2 knihy - Za tajemstvím kraje pod Kozákovem a Za tajemstvím kraje kolem Jizery.
Píšete, že Vás zejména zajímají povodně. Tak Vám v krátkosti píšu ty největší doložené povodně:
1740 - most pobořen ledovými krami
1770, 1771 a 1772 po 3 roky za sebou povodně, ale i další celková nepřízeň počasí, která způsobila hladomor, lidi jedli i trávu a mrtvých bylo tolik, že nestačili být pohřbíváni.
1822 - most opět stržen povodní
1830 - most opět stržen povodní
1871 - velká povodeň na Žernovníku
1888 - velká povodeň na Jizeře, Malé Náměstí zaplaveno
1897 - snad největší povodeň v širokém okolí, i v Jizerských horách a Krkonoších, přes 100 obětí v celém regonu, tisíce lidí utrpěly velké materiální škody. V reakci na tuto velkou povodeň pak byly postaveny přehrady v Jiz.horách i jinde.
1916 - protržení přehrady v Jizerských horách, zde v Brodě ale už bez škod, voda tu stoupla jen o 80 cm
1930 - 2 za sebou jdoucí povodně, velmi poničily tehdy probíhající Pojizerskou krajinskou výstavu, zaplavily ji do výše 50 cm a odnesly spojovací lávku
1941 - povodeň na Jizeře i Žernovníku
1978 - povodeň na Jizeře odnesla lávku
2000 - povodeň
Asi největší zajímavostí ohledně povodní je pravdivá historka o povodni na Žernovníku v létě roku 1871: Tehdy se Jizera zvedla jen mírně, ale zato Žernovník se v noci po místní bouřce rozvodnil tak obrovsky, že strhl několik domů kolem a jeho silný proud přeťal celkem nerozvodněnou Jizeru a na protější straně vymlel záliv.
Udivení Broďáci ráno zjistili, že z jednoho ze stržených domů odnesla povodeň krávu uvázanou řetězem ke žlabu na loučku naproti ústí Žernovníku. Kráva nějakým zázrakem přežila a klidně se na rozbahněné loučce popásala.
A v roce 1941 se taky rozvodnil jen Žernovník, zato tak, že naplaveniny ucpaly mostek před dnešním Fitnescentrem, voda se pak valila Jirchářskou ulicí a místní kajakáři z recese jezdili Jirchářskou ulicí na kajacích.
Listovat ve starých kronikách je velmi zajímavé a taky poučné: Teprve pak si člověk uvědomí, jak dobře se nám vlastně nyní žije. Naši předkové to měli nepředstavitelně těžší, než my.
Předmět: Re: Kronika Brodu
Dobry den, dekuji za velmi zajimave informace. Par poznamek k tem historickym datum:
1740 to bych rad videl, jak ten most roku 1740 vypadal :) Tehda jeste kostelicek na Pousti nebyl a na levem brehu nebyla asi vubec zadna staveni, byla tam u vody jenom pole. Hlavni cesta od mostu sla - tipuji - pres Brodec, Smrci a Zahori do Semila resp. pres Prackov k Rovensku a Jicinu?
1750-53 opakovane vybuchy islandskych sopek zpusobily spatne pocasi, neurodu, drahotu a hladomory po cele Evrope. Pro nas je to uz temer nepredstavitelne, jak spatna situace pro lidi to byla. Dozvukem tehle udalosti byla i velka selska rebelie roku 1775, kterou v nasi oblasti velmi poutave popisuje napriklad i kronika (pred par lety vysla) Bzi
1784-5 divim se, ze tam neni zminka o tehle divokych letech. Vybuch islandske sopky Laki v lete 1784 opet zpusobil chladne a mokre leto, plus naslednou neurodu v cele zapadni Evrope. Historici tvrdi, ze tahle sopka byla nejspis tim hlavnim iniciatorem Velke francouzske revoluce o par let pozdeji....Vybuch laki mel za nasledek anomalni projevy pocasi na celem svete: v nasi oblasti to byl napriklad rekordne studeny brezen roku 1785 (nejnizsi zaznamenana teplota v Klementinu za 250 let mereni: -29 stupnu je prave z 1.brezna 1785) o kterem pise i rychtar Dlask. Toho roku byl (dle polabskych kronik) odchod ledu na Labi v Roudnici a Vltave v Praze az kolem 25. dubna , z dnesniho pohledu opravdu neuveritelne pozde. No a z velikonoc 1785 mame Dlaskovo liceni, jak ho milostpan Defura pozval usporadat zavod konskych sprezen - sani - po zamrzle Jizere z Dolanek do Turnova. (Nevim, kdo vyhral :)
1871 Pro nasi dobu nezvykle velka (relativne vuci Jizere) povodnova pozornost Zernovniku zrcadli taky ten fakt, ze jeste i v te dobe byl Brod mesto postavene hlavne na brezich Zernovniku, ne Jizery. Povodne Jizery se ho tykaly jen, kdyz zatopily Male namesti ci strhly most :)
1897 Rad bych videl nejake fotografie z Brodu a okoli teto asi historicky nejvetsi povodne, jejiz spektakularni projevy na hornich tocich krkonosskych a jizerskych rek jsou jinak velmi bohate v literature zdokumentovany. Videl jsem i nejake fotky ze Semil ale zadnou z Brodu. Coz je zajimave - nebot i zde slo asi o nejvetsi zivelni pohromu v historii
1916 Velmi zajimavy udaj, tech 80 cm. Ukazujici, ze z hlediska stredniho toku Jizery byla Protrzena prehrada uz jen takovou vetsi louzi, co se mnozstvi zadrzene vody tyce :)
Jeste k Zernovniku. Jeho povodi je dnes nepomerne vic zalesneno nez v minulosti, v takovem 18. stoleti byly prakticky vsude krome vyslovene sklanatych strani pole a louky. Potom se ovsem privalove deste velkych bourek mely vetsi moznost projevit nez dnes, kdy hodne tech privalovych srazek zachyti prave les
Předmět: Re: Kronika Brodu
Oprava 1770-72 byla doba tech extremne chaldnych a destivych letnich obdobi
a nasledneho (posledniho u nas) velkeho hladomoru. Souvislost se sopkami jsem nedohledal ale nekde jsem to cetl, mozna jen jako poznamku o celkove zdivocelem pocasi po velke serii erupci v polovine 18 stoleti. Dle soupisu z r.1770 měly české země 4,172 milionu obyvatel. V letech 1771-72 však v důsledku velkého hladomoru zemřelo v Čechách asi 250 tisíc lidí (počet obyvatel se znovu obnovil až k r.1783) http://www.my-sites.com/demograficky-vyvoj/52634_ln_veda_mpr http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/123856-jak-sedlaci-u-chlumce/
Ohledne roku 1784 viz treba zde http://www.lidovky.cz/revoluce-hladomory-zaplavy-v-praze-islandska-sopka-nicila-svet-v-18-stoleti-16j-/veda.aspx?c=A100418_1
Předmět: Re: Kronika Brodu
A jeste jedna oprava, slo o roky 1783-84. Zavody konskych sprezeni mlynare Dlaska a milostpana knizete Defury na lede Jizery pod Rohozcem se konaly o velikonocich 1784, nehledal jsem kdy ten rok presne byly :)
Předmět: Kronika Brodu
Tak to jsou jistě velmi zajímavé souvislosti o vlivu klimatických jevů na lidské dějiny... Opravdu jak se říká - všechno souvisí se vším...
Abych předešla nedorozumění - podotýkám, že úkolem dnešních kronikářů je zaznamenat co nejvěrněji současné události pro příští generace. Jen tam, kde předchozí kroniky chybí a nebo je vynecháno nějaké období (což není případ našeho města), postupuje kronikář v psaní i tak říkajíc "proti proudu času".
Ale mě historie Brodu velmi zajímá a taky je dobré pro psaní kroniky znát i historické souvislosti a srovnání. V tomto mám velkou výhodu - můj táta, pan Bohuslav Kacálek, celý život sbírá vše, co se Brodu týká a o zdejší historii hodně ví. Díky němu mám tedy snadný přístup k mnoha zajímavým písemnostem. a informacím.
Takže pokud to bude v mých silách, ráda zodpovím Vaše případné dotazy a o historii Brodu s Vámi s potěšením podiskutuji.
Jak asi vypadal dřevěný most přes Jizeru zřejmě zůstane otázkou, pokud by se nenašla nějaká dobová kresba. Protože když se v konci 19.století začaly objevovat fotografie, byl už v Brodě most s železným obloukem, předchůdce mostu současného.
Ale je nutno si uvědomit, že dřevěných předchůdců dnešního mostu bylo jak věky šly na tomtéž místě více. Naši předkové je museli stavět znovu a znovu nejen po ničivých povodních, ale i tehdy, když býval most v dobách válečných záměrně stržen, aby se zabránilo průchodu vojsk.
Ovšem jak vypadalo naše město v 19. a 20.století, to nám umožňuje nahlédnout kniha
Železný Brod - fotografie, pohlednice, tiskoviny a jiné sběratelské zajímavosti autorů Jan Uhlíř, Jaroslav Mašek, Bohuslav Kacálek a Jan Strnad. Kniha vyšla v roce 2001 a pokud už není ke koupi v infocentru, tak si ji lze půjčit v knihovně.
Předmět: Kronika Brodu
Vážený pane Zahradníku,
psal jste, že byste rád viděl nějakou fotografii z povodně v roce 1897 v Brodě. Z této povodně jsem zatím nějaký snímek nenašla, ale zjistila jsem, že v knížce Železný Brod (viz můj minulý příspěvek) na straně 73 je fotografie povodně 3.září 1888. Je na ní pohled na dnešní Městskou knihovnu, vystupující z velké zatopené plochy kolem.
Pokud bych někde narazila na fotografie povodní z jiných let, dám vědět.
Předmět: Re: Kronika Brodu
Dekuji za info. 3.zari - to uz je na letni povoden v Podkrkonosi pomerne pozde, typicteji takove udalosti byvaji koncem cervence az v prvni puli srpna. Zajimalo by mne, jak pamet o te zivelni pohrome prelomu cervence a srpna 1897 http://www.vesmir.cz/clanek/zaplavy-v-severnich-cechach pusobila mezi lidmi o pouhych 20- 30 let pozdeji, kdy se zacalo intensivneji stavet v zatopove oblasti na levem brehu Jizery. Reka byla pak narovnana a ohranicena pomerne vysokymi (ne vsak dostatecne vysokymi: viz 1978 a 2000) hrazemi
Předmět: Re: Kronika Brodu
Dobry den, dekuji moc pani Kortanove za velmi zajimave vypisky z kroniky obce Hruba Horka, Pripravil jsem nekolik zajimavych vypisku sem na stranku, jenze system mi to zcenzuroval. Marne premyslim, ktera slova ze slovnku kronikare 18 stoleti bzovske a horecke kroniky jsou nepovolena. Text po odeslani nenavratne zmizel (nastesti jsem si ho ulozil vedle, jinak by ma nelibost vuci kvalitam tohoto redakcniho aystemu byla vetsi) misto nej se objevila pouze tato hlaska:
Text obsahuje vulgarni, nebo nepovoleny text, proto byl zrusen.
[Testuji, zda aspon uvodni vety toho meho prispevku projdou]
Dekuji pani Kortanove za vynatky zapisku povodni a.j. z kroniky Hrube Horky. Velmi zajimave cteni! Treba ten rok 1770 a nasledujici, vyjimam nejprve z Bzovske kroniky uryvek textu "Stary hrbitov severne od kostela puvodne maly, musel r. 1771 rozsiren byti, kdyz vlivem vlhkych a neurodnych dvou let 1770 a 1771 nastala drahota, nouze, hlad a mor...
Předmět: Kronika Brodu
Dobrý večer, dovolím si maličko odbočit jednou technickou. Doporučuji text příspěvku psát mimo editor diskuze - zůstane zachován i když jej DF odmítne. Do DF ho můžete vložit jako prostý text - ne kopírováním z Wordu - to nemá redakční systém rád. K tomu můžete použít funkci ikonky vpravo - Paste as text. Kdyby to našlo ani takto, napište mi o tom info na webmaster@zelbrod.cz a budu to připomínkovat u dodavatele.
Jinak díky za zajímavé historické informace.