Skalní města

Romantický labyrint pískovcových skal leží nad levým břehem Jizery poblíž obce Besedice v Českém ráji. Skalami vede okružní cesta, která nás seznámí s nejvýznamnějšími místy této oblasti. Hlavní skupinou skal je Chléviště se Slují exulanta Václava Sadovského ze Sloupna a nádhernými vyhlídkami. V seskupení skal U Kalicha uprostřed pěti skalních roklí se skrývá oltář s vytesaným kalichem a letopočtem 1634. Místo bývalo útočištěm nekatolíků v dobách protireformace a i jinak skýtalo azyl v nebezpečných dobách.

4 km severovýchodně od Mnichova Hradišt. Drábské světničky jsou jednou z nejvyhledávanějších oblastí na jihozápadě Českého ráje. Spolu s Příhrazskými skalami patří k tzv. Žehrovické kře, z níž vystupuje čedičový vrchol Mužského. Dominantní je zde skalní defilé s četnými soutěskami a komíny, které oddělují jednotlivé skalní bloky. Samostatné – soliterní věže jsou ojedinělé, k nejznámějším patří „Kočka“, „Bohatýr“ či „Minaret“.

5 km jihovýchodně od Turnov. Hruboskalsko je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejrozsáhlejších skalních měst v Čechách. Turisticky velmi atraktivní, rozmanitostí a rozmístěním skalních tvarů výjimečné skalní město se nachází ve střední části Jičínské pahorkatiny, mezi zříceninami hradu Valdštejn a zámkem Hrubá skála.

Toto skalní město leží u vsi Klokočí mezi Turnovem a Kozákovým. Nabízí neopakovatelný rozhled na severní a jihovýchodní část Českého Ráje. Na okraji Klokočských skal se nachází největší pískovcová jeskyně Českého ráje – Postojna, která poskytla útočiště prvním lovcům v Horním Pojizeří.

7 km severo-západně od Jičín. Prachovské skály jsou nejnavštěvovanějším prostorem v okolí Jičína. Je to pískovcové skalní město na jižním okraji Českého ráje v zalesněném terénu. Rozlohou je neveliké, ale turisticky a horolezecky bohaté skalními seskupeními s prehistorickými nálezy. Již od roku 1933 jsou Prachovské skály chráněny jako přírodní rezervace.

Suché skály se nacházejí asi 3 km od Malé Skály a 2 km od Líšného. Atraktivní skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad les a zdálky tak připomíná varhany nebo dračí hřbet. Dříve se Suché skály jmenovaly Kantorovy varhany, dnes jsou též nazývány českými Dolomity. Kamenná kulisa je výsledkem posouvání zemských ker, kdy došlo k vyzdvižení spodní vrstvy pískovce a jeho pootočení kolmo k zemskému povrchu. Jedná se o unikátní geomorfologickou lokalitu, která u nás nemá obdoby. Suché skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Člení se zhruba na 20 věží – Hlavní, Sokolí, a další. V roce 1965 byly Suché skály vyhlášeny národní přírodní památkou.