kostel Nejsvětější trojice ve Bzí
Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice ve Bzí je barokní sakrální stavba stojící vysoko nad pravým břehem Jizery asi 3 km od centra Železného Brodu. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Venkovský barokní kostel, stojící na místě starší dřevěné stavby, vznikl ve Bzí v letech 1692–1697 jako náhrada staršího dřevěného objektu, který byl patrně po několika živelních pohromách obnovován. Po roce 1945 zchátral. Ve 21. století je postupně opravován místním okrašlovacím spolkem.
Architektura
Jedná se o rozlehlý jednolodní kostel s půlkruhovým presbytářem se sakristií na severní straně. V západním průčelí se nachází hranolová věž. Ve štítu sakristie je sousoší Korunování Panny Marie. Jedná se o zlidovělé dílo z 18. století, které bylo v roce 1826 obnoveno. Presbytář má valenou klenbu s výsečemi rámovanými hřebínkem. Loď má plochý strop.
Zařízení
Hlavní oltář z konce 17. století je portálový s točenými sloupy. Jsou na něm sošky světců a obraz Nejsvětější Trojice. Boční oltář sv. Anny je se soškami světců a s původním obrazem z poloviny 18. století. Oltář Panny Marie je s obrazem černé Madony pocházející z poloviny 18. století. Původní sochy dvou řádových světců z oltáře byly umístěny do sakristie. Kazatelna z konce 17. století je s malovanými obrazy evangelistů. Pozdně gotický krucifix v nadživotní velikosti pochází z konce 15. století. Je obklopen barokními sochami Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény z 18. století. Socha Krista Trpitele pochází z 2. poloviny 16. století.
Zvony
Z původního zařízení staršího kostela se dochoval zejména velký zvon z roku 1593, po tragickém požáru železnobrodské zvonice roku 2007 nejstarší zvon jabloneckého okresu. Podařilo se ho objevit v hamburském skladu zvonů, zrekvírovaných za II. světové války, a přivézt nazpět.
Fara
Duchovní správa ve Bzí byla již ve středověku. Římskokatolický kněz z fary spravoval rozsáhlé území včetně dnešního Jablonce nad Nisou. Budova fary je barokní z období kolem roku 1700. Jedná se o rozlehlou volnou jednopatrovou stavbu. V jejím přízemí se nacházejí křížové hřebínkové klenby. Uvnitř jsou obrazy Křížové cesty z roku 1826 signované a datované A. Hübnerem. Dále je zde soška Immaculaty z 2. poloviny 16. století a soška Madony s dítětem z 2. poloviny 18. století. Fara je také od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.