Kostel sv. Jakuba Většího
kostelní vršek (areál kostela svatého Jakuba Většího)
schody ( č.p. 55) – první písemná zmínka je z roku 1722, kdy v účetní knize místní fary je informace o zřízení 58 stupňů. Rozsáhlejší poslední oprava tohoto schodiště proběhla v roce 1940 za finanční podpory místního ochotnického souboru.
Barokní sochy sem byly přeneseny v roce 1868, autor Fr. Fiala, turnovský kameník
– vlevo sv. Anna (původně u mostku přes Žernovník)
- vpravo Panna Marie Karlovská (původně před Jechovskem)
- přenesena až v roce 1940 - nahoře sv. Jan Nepomucký (původně u Hotelu Starý Mlýn)
kostel - sv. Jakuba Většího ve zdejší podobě pochází z konce 17 st.. Předtím byl dřevěný a v době válek několikrát vypálen. V počátku 18. století za vlády hruboskalského pána Karla Des Foursa vznikla fara se stálým knězem. Fara – 1. zděná budova ve městě z roku 1723. Znak nad hlavním vchodem do kostela je právě rodu DF a je zde ještě vytesán latinský nápis – „posvěcená budova pne se k výšinám.“ (r 1762 – rok vzniku této kostelní přístavby.) Soška ve štítu ve výklenku je sv. Josef s Ježíškem.
kostel - vnitřek
*oltář - navrhl architekt Karel Klenka, práce studentů a učitelů sklářské školy
- materiál - slivenecký červený mramor a sklo, kozákovské drahokamy
- vyroben v letech 1932 -33 profesory a studenty místní sklářské školy
- vysvěcen v r. 1934
- na sklech vyleptány obrazy světců (Zdislava, Anežka, Prokop a Vojtěch)
* (nad) svatostánek - zlacená socha sv. Jakuba (sochař D. Pešan).
* presbytář (na stropě) – nástěnná malba – Svatá rodina v člunu na moři
* na bocích – mozaiky andělů od prof. sklářské školy p. Žáka
* pieta – (sedící Matka Boží se zmučeným Kristem) – originál z 15 st. byl zničen při požáru roku 1990, kopii Piety z roku 2006 vytvořil slovenský sochař Vlado Morávek. Lipové dřevo dodal Jiří Pastorek. Zajímavostí je, že slzy Panny Marie a kapka krve pod ranou Pána Ježíše nejsou přimalovány, ale vystoupili ze dřeva. Páter Borucki k tomu dodal, že Pana Maria čekala možná staletí, než mohla být ze dřeva vysvobozena.
* kazatelna - z r. 1781 se sochou sv. Jana Křitele
- přístup na kazatelnu je ze sakristie
* křtitelnice – cínová z r. 1761
* obrazy křížové cesty - z r. 1828
* oltáře postraní - zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně.
* socha pany Marie Lurdské, Terezička (mise)
* varhany - byly přeneseny na kůr až po přístavbě kostela a to roku 1762 až 1763. Úprava a oprava varhan proběhla během let několikrát. Poslední byla v polovině 20. století, kdy sE postavil velký koncertní nástroj v současné podobě.
zvonice - (autor Johan G. Volkert je stejný jako u kostela) je datována do roku 1761 je situována na hraně kostelního návrší – jihozápadně od kostela za ohradní zdí někdejšího hřbitova (hřbitov - zrušen roku 1885 – kosti uloženy v kostnici a poté již na stávajícím hřbitově). V roce 2007 shořela. Obnova zvonice proběhla ve Slavonicích na Moravě. Firma si odvezla a očistila ohořelé trámy a připravila chybějící prvky a obvodový plášť. Zde na místě již pouze jako stavebnici zvonici opět postavili. Zvonice má dvě konstrukce – jedna nese plášť a druhá zvony. Ve zvonici jsou tři zvony, všechny z dílny pana Petra Manouška. Největší zvon o váze 480 Kg sv. Jakub Větší byl zavěšen v listopadu roku 2008. Dva menší zvony Pana Maria (C2) o váze 260 a sv. Václav o váze 170 kg (dis) byly zavěšeny později. Všechny zvony jsou poháněny ručně. Zvoní se pravidelně každou neděli.
kostnice – osmiboký objekt – kosti poté skladiště. Po rekonstrukci roku 2011 je zde kaple pro pravoslavné věřící. Znak stejný jako nad vchodem do kostela – znak rodu Desforsů (Karel a manželka Karolina z Velsu).
smírčí (Melicharův) kříž ze 17. st. – zhotovil vysloužilý voják, který žil v kostelíku na Poušti. Původně byl umístěn na Hrubé Horce a sem byl přemístěn až v roce 1906.