Archeologie
Archeologie
Pojmy archeologický výzkum a nález jsou upraveny v § 21 až 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Níže uvádíme několik odpovědí na nejčastější dotazy:
Co je archeologický nález?
Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.
Co dělat při ojedinělém archeologickém nálezu?
O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů a byl například náhodně nalezen, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.
Co dělat při zjištění, narušení či poškození archeologické situace? Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.
Co je archeologické dědictví?
Za archeologické dědictví jsou považovány veškeré pozůstatky, objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí a o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva. Do archeologického dědictví jsou zahrnuty stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou.
Citována Úmluva o ochraně archeologického dědictví
Co je archeologický výzkum a jaké má náležitosti?
Záchranný archeologický výzkum (dále jen výzkum) je odbornou archeologickou činností vyvolanou ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy. Výsledkem výzkumu je soubor artefaktů (movitých nálezů) a nálezová zpráva (zpráva o výsledcích výzkumu dle dikce § 21, odst. 4 zákona č. 20/1987Sb., v platném znění), která detailně dokumentuje a interpretuje archeologické situace nenávratně zničené stavební, těžební či jinou činností. Z tohoto důvodu se výzkumem rozumějí veškeré etapy archeologické práce na území s archeologickými nálezy až do stadia nálezové zprávy, tedy vlastní terénní práce (odkryv), provedení úplné dokumentace odkrytých situací, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence a ošetření movitých archeologických nálezů, další zpracování terénní dokumentace podle obvyklého standardu (např. překreslení plánů, digitalizace), dokumentace movitých nálezů včetně jejich případné konzervace, uložení movitých nálezů do vhodného depozitáře, analýza odebraných vzorků (kromě artefaktů také např. zvířecích a lidských kostí, zbytků rostlin, mineralogických materiálů atd.) a komplexní vyhodnocení výsledků výzkumu. Nedílnou součástí výzkumu je i jeho přípravná fáze, tj. terénní průzkum území s archeologickými nálezy podle potřeby (např. povrchový sběr, geofyzikální měření, letecké snímkování), shromáždění informací o starších nálezech z odborných archivů a jejich vyhodnocení. (Citováno z interní normy Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.)
Chci stavět, mám kontaktovat archeologa a proč?
Pokud stavebník chce stavět na území s archeologickými nálezy, má ze zákona povinnost již od doby přípravy stavby oznámit tento záměr písemně Archeologickému ústavu. Územím s archeologickými nálezy je celé území ČR s výjimkou vytěžených míst (pískovny, doly apod.). Z toho tedy plyne, že stavebník je povinen vždy před každou stavební akcí, kde se zasahuje pod úroveň terénu, oznámit tuto skutečnost Archeologickému ústavu. Archeologický ústav Vaše oznámení přepošle místně příslušné organizaci oprávněné k provádění archeologických výzkumů (zpravidla muzeum), jejíž archeolog se s Vámi obratem spojí a dohodnete se na uzavření dohody o provedení archeologického výzkumu. Pokud se nedohodnete, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž archeologický výzkum může být proveden.
Kdo může provádět archeologické výzkumy?
Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd ČR. Ministerstvo kultury ČR může na žádost po dohodě s Akademií věd ČR povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, muzeím, dalším organizacím, popřípadě i fyzickým osobám po splnění zákonem daných předpokladů. Tyto oprávněné organizace jsou povinny uzavřít s Akademií věd ČR dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.
Mám při archeologickém nálezu právo na nálezné?
Jde-li o ojedinělý a řádně ohlášený archeologický nález má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Tento odborný posudek si krajský úřad vyžádá v případě drahých kovů u Puncovního úřadu, u jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny) u znalce v příslušném oboru. V ostatních případech si vyžádá určení kulturně historickou hodnotu nálezu u Archeologického ústavu nebo u Národního muzea v Praze.
Nálezce má dále právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem (jízdné, telefonické apod.). Tyto náklady musí doložit. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad.
Nálezce však musí nejpozději do jednoho roku od nálezu písemně požádat krajský úřad o vyplacení odměny. Nedílnou součástí žádosti musí být uvedeno místo nálezu, datum a nálezové okolnosti.
Komu patří archeologické nálezy?
Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.
Kdo platí archeologický výzkum?
Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Jinými slovy řečeno, budete-li si chtít postavit rodinný domek, záchranný archeologický výzkum bude platit organizace (např. muzeum), která jej provádí. Budete-li však stavět např. prodejnu, kde bude působit Vaše firma, výzkum budete muset platit Vy.