Omlouvám se všem, že informace na webu je zveřejněna jakoby ukrytě. Použil jsem špatnou šablonu, příště to už snad bude v pořádku.
Co se týká geologického průzkumu, tak je to vždy otázka porovnání nákladů a zisku. Samotné projektování se začalo už v roce 2008, podrobnější průzkum se dělal v roce 2013. To už se sice tušilo, že dotace na realizaci bude, ale společně s projektantem jsme se rozhodli o provedení průzkumu pouze v místě přístřešku (dnes se mimochodem odbedňovat strop), aby byla zajištěna stabilita objektu. U zbylé plochy jsme problémy nepředpokládali. Nevzdávám se odpovědnosti, ani se nevymlouvám, jen jsme se dohadovali podle následujícího :
1) Každý geologický průzkum je drahý, proto se volí počet měřených sond, který odpovídá očekávané struktuře podloží a očekávaným problémům. Bývalé autobusové nádraží leží v říční nivě, očekával bych vrstvy štěrků a poměrně jednolité podloží. Také asfaltový povrch se nikde nepropadal a deformoval se pouze v místech, kde brzdily či byly dlouho odstaveny autobusy.
2) K provedení důkladného průzkumu odhaduji nutnost provedení alespoň jedné sondy na 4 metry čtvereční (vzdálenost asi 2 mezi sondami ve všech směrech). Takto rozvrtaná plochy ale musela následně ještě několik měsíců sloužit provozu. Autobusy by zasypané díry asi přejížděly bez problémů, ale pro pěšáky by se z asfaltové plochy stal tankodrom s možností vyvrknutí kotníku a pod.
3) Proděravěním asfaltů při větším počtu sond bychom umožnili vtékání dešťové vody pod asfalt do konstrukce vozovky, a tím by se už nyní špatné poměry ještě zhoršily. Takto jsme alespoň na zhruba třetině plochy ve stavu podloží, které jsme očekávali, u třetiny je to hodně špatné a zbylou třetinu se snažíme dořešit tak, aby se pokud možno realizovalo řešení podle původního projektu jen s mírnou úpravou (zpevnění vápněním, geomříží nebo podobně).
Samozřejmě z dnešního pohledu se zvláště první bod ukazuje jako chyba, a sond se mělo objednat více. Proti kritice se ale musím ohradit (i za projektanta a geologa) známým rčením, že máme daleko víc prozkoumán nejbližší vesmír než to, co leží metr a hlouběji pod povrchem naší planety.
Srovnání s D1, zvláště s tou zvlněnou částí na Ostravsku, pokulhává. Tam byla chyba ve snaze za každou cenu využít uložení části odpadů do konstrukce komunikace. Tento trendový systém zatím využívat neumíme. Chyby na projektu D1 na Vysočině ale pramení z obdobného přístupu jako u nás - spokojení se s malým počtem sond do podloží a konstrukcí vozovek. Bohužel nikdo nedokáže určit, co je to dostatečné množství sond. Pokud se na rozkopaném autobusáku u sokolovny podíváte na nejhlubší díru zasypanou hrubým štěrkem, tak ta plocha ve srovnání se zbytkem zase tak velká není. Počet sond do podloží by tedy musel být dost velký, abychom na zbahněná ložiska narazili.
Co se týká financování víceprací, snažíme se o schválení využití rezervy dotace na financování těchto víceprací. V současné době ale nemohu potvrdit, zda se naší žádosti vyhoví.