Dobrý den. Pane Kopale – lépe bych to nenapsal. Mě ještě zajímá co se skrývá za tímto výrokem:   „Co se týká financování víceprací, snažíme se o schválení využití rezervy dotace na financování těchto víceprací. V současné době ale nemohu potvrdit, zda se naší žádosti vyhoví“.    Mám pocit, že toto bude v brzké době důležitější téma a je třeba jasně říct, co se děje hlavně v této oblasti. Pročetl jsem podklady co dalo město k dispozici na svých stránkách a opravdu obdivuji toho, kdo se v problematice dotací skutečně vyzná(žádná ironie). Hezký den, Ivan Šporer.

Vážený pane Machu

Napadá mě, že těch slov nepoužíváte trochu víc. Další je určitě sebereflexe. Protože pokud by tohle slovo patřilo do vašeho slovníku, musel byste se minimálně zamyslet nad tím, zda na práci, kterou děláte, stačíte. Podle toho co jednou za čas vyplyne na povrch, bych si dovolil říct, že je to nad vaše síly.

Takže pokud něco nechápete, přeložím Vám můj dotaz tak, abyste ho pochopil: Takže pokud tomu rozumím dobře, tak se u největší akce v Brodě za mnoho let, „jen“ hrubě podcenila příprava. Tak nyní tomu snad již rozumíte, že to opravdu není pochvala. Pokud se nějaký výraz použije v uvozovkách, tak jako jsem použil to jen, znamená to většinou ironii. To pro vaši informaci pro příště.

Ale překvapuje mne, že Vy, který se v diskuzi snaží své kritiky a oponenty dehonestovat, pokud to slovo také nepoužíváte nebo neznáte tak zde máte vysvětlení http://www.slovnik-cizich-slov.net/dehonestovat/, se diví, že mu pisatelé odplácí stejnou měrou. Naposledy jste to zkoušel dnes na pana Kopala“ A pokud nedokážete vstřebat delší text“, nebo pan Vetlý“ To, že vám najíždění k ostrůvku dělá problém, to já nevyřeším.“ Útoky na mne, nebo pana Kunsta nemusím zmiňovat, že ano.

A dostávám se k tomu podstatnému. A to k tomu geologickému průzkumu. Pokud jsem to z vaší odpovědi vyčetl dobře, tak pouze třetina plochy je použitelná v pořádku, dle výsledků průzkumu. Třetina s obtížemi a třetina vůbec. Takže by zajímalo, a myslím, že nejen mě, kolik stál tedy ten levný průzkum, kolik by stál průzkum udělaný pořádně a kolik budou stát vícepráce. Popřípadě kdo to zaplatí.

Protože zde jsou jen dvě možnosti. Buď byl celý průzkum od zadání koncipován špatně a v tu chvíli nemohl znalec ať je jakkoliv velký odborník dojít ke správnému výsledku, nebo byl průzkum koncipován dobře, ale znalec došel k výsledku špatnému. Jenže jak to vypadá, jsme díky malému počtu vrtů v situaci, kdy byl špatně koncipován průzkum.

Budu citovat Vaše slova ještě jednou“ nikdo nechtěl utrácet velké množství peněz, aniž by měl jistotu, že se mu zhodnotí. Nakládání s veřejnými prostředky není totiž loterie.“ Právě tu loterii jste předvedli. Bohužel s velmi špatným výsledkem. U akce za desítky milionů, bych očekával právě tyhle přípravné práce provedené tak, aby se dalo pokračovat bez problémů.

Výsledek je takový, jaký je. Je krásné počasí, stavba stojí a stavět se snad, dle vašich slov, začne v pondělí.

Snad.

Zdravím návštěvníky a přispěvatele zde na Diskuzi.

Pan Milan Tribuček tu napsal opravdu moc dobrý příspěvek. Jen bych doplnil, že se ta příprava akce mohla nějak nepovést. Na mě to ale spíše dělá dojem, že celá tahle atrakce byla uměle způsobena jak firmou Syner, tak i dalšími nějak zpřátelenými osobami. Jako by byl právě ten hlavní záměr si ještě sáhnout na tu finanční rezervu. Jsou dny, kdy se na těch obou pracovištích moc nedělá. Někdy tam není vidět kalej pohyb za celý den. A najednou se zrodí problém s bahnem a skoro neznámou trubkou nemístního významu pod správou firmy RWE. Tak to aspoň dělá divný dojem, že se musí zastavit stavba u nádraží u mostku poblíž Svazarmu. To se jako nedá pracovat nikde na těch asi 400 metrech délky stavby až k nádraží? A u té Sokolovny, je to to samé. Od pondělka se tam jen očesalo bednění z čekárny. Jak tam asi budou ta hluboko položená ,,bahna,, v jednom místě vadit? Co se tam, za tu dobu, co je autobusák autobusákem, někdy od 60tých let asi dělo, pod těma asfaltama, pod autobusama a někdy i pod těžšími vozy co tam tudy projely? Pokud vím, vždy se tam pouze vymačkávaly slabé vrstvičky asfaltového koberce, když na něm, za teplých dnů stály delší dobu bussy a pak z těch zálivů odjely na štace. Dělá to na mě dojem, že celá tato věc byla vymyšlena přímo účelově. Pokud ten problém je jen lokálně na několika??? místech, myslím si, že by ty díry-díra šly zavézt Jizerákem,(právě se opakuji bagruje opodál, a byl by zadarmo), na to vylít desku z betonu na roznešení tlaků. A na to, po zatvrdnutí zase dodat kamenný, zhutněný podklad, pod konečnou betonovou desku pod asfalty. Věřím, že by ta bahna ven na povrch nevylézala. Na jiném vlákně byl dotaz, jak vysoké budou ty obrubníky a jak vysoké budou stropy čekáren a (přidávám) jestli, budou zasahovat nad i nejvyšší příjezdšší autobusy, nebo bude u nové věci pršet cestujícím za krky? A platí to i na štafly u Nádraží. Vlakového. Nebo taky, Proč musí být na konci štaflu u nádraží být před posledním stáním taková terénní parádička, že se nedá normálně vyjet rovně a musí se ta ,,opičárna,, objíždět směrem do vozovky, kde už může jet kdokoliv?

Pan inžinýr z investic mě vytknul, že nemám rád projektanty a architekty. No, jasně. Až bude mít taky podobné zkušenosti s podobnými, bude říkat jinak. V mým případě, co jsem se dostal do docela blízké působnosti některých, fakt nelze chválit. A dodnes to jejich konání škodí a leze do peněz. Vlastně to samé zažije na vlastní kůži, už za pár dní, maximálně týdnů. Hlavně, aby nám z těch peněz na stavby, nezačali odpočítávat pánové od ,,dotací,,! Dovede si tenhle průšvih vůbec někdo představit? To se potom můžou ty milióny na městkém účtě dost hodit. Sorry, ale tak to vidím já.

Měl bych ještě jeden dotaz. Je někde na webu k dohledání zpráva o geologickém průzkumu? Protože pokud jsou mé informace správné, tak by v něm mělo zaznít, že je vlastně jen pro objekt zastávky, takže se z něj nemohlo vycházet pro úpravy podloží komunikace a také to, že počet sond je nedostatečný, takže se z něj nedá podloží komunikace určit přesněji. A také, že vásledky jednotlivých sond  jsou velmi rozdílné.

Vážení,

vkládáte mi do úst po vzoru "básníků" jiné slova, než jsou uvedena. Napsal jsem, že se podcenil průzkum, ne že se hrubě podcenil. Také se zastavily práce na konkrétních objektech, ale ne celá stavba - probíhá stavba přístřešku, probíhá zajištění stěny nad nádražní budovou, probíhají výkopy pro inženýrské sítě a probíhají jejich přeložky.

Co se týká mé osoby, tak projektové práce začaly už v roce 2009, já jsem nastoupil v roce 2011 do rozjeté akce, a úpravou projektů jsme snížili investiční náklady na polovinu (jde o odhad, původní projekt se nikdy nesoutěžil). Zvolené řešení včetně důkladnosti průzkumu je záležitost požadavků projektanta a finančních nákladů, které hradí město, a v tomto případě bez dotace. Je zvláštní, že nejste schopni okomentovat, co by se asi těch několik let mělo dělat s rozvrtaným autobusovým nádražím. Každý rok díry látat a čekat, až si tam někdo zlomí nohu? Nebo celé autobusové nádraží odkrýt a dva nebo tři roky nechat zastavovat autobusy ve Smetanově zátiší?

Zkuste odpovědět na otázky. Je k dohledání zpráva geologa, kde píše že je počet sond nedostatečný? Kdo rozhodl o tom, že i přesto se pojede podle jiného projektu? Kolik budou přibližně stát vícepráce, a kdo je bude hradit?

Milan Tribuček napsal(a):

 Pane inženýre !! Zase jako vždy trapasy tlachy trapné keci a nikde nic ušetřili jste polovičku a teďka se to doplatí firmě která s tím počítala a vy jste jako malé děti... já nic neudělal..no právě že vy nic a pan z Liberce vaše hvězda jen základ a takhle to dopadlo..nejste člověk na svém místě bohužel..my nejsme stavaři jako vy jak stále poukazujete, ale to co se dělá..tak se opět zase nedělá nic a trapně poukazujete kde co je a kde co mělo být ..už dejte pokoj a začněte dělat než napadne sníh ať je hotovo .. pro vás asi  trapné žvásty pro nás realita!!!

V úřadě jsem od roku 2011. V roce 2013 se na autobusovém nádraží dělal geologický průzkum z důvodu změny objektu zastávky na betonovou monolitickou konstrukci. Proč se nedělal geologický průzkum v rozsahu celého autobusového nádraží nevím, ale pokud bych zde pracoval už v roce 2009, tak bych ho nedoporučil (byť mám jen 4 semestry geologie a zakládání staveb).

Geolog v žádné zprávě neuváděl, že považuje počet sond za malý. Uvedl jsem to jen v rámci variant průzkum, že lze požadovat menší či větší počet sond. V této lokalitě nic nenasvědčovalo tomu, že je podloží nestabilní. Nechci házet odpovědnost na mé předchůdce nebo projektanty, zachoval bych se asi obdobně.

Vícepráce se v současné době oceňují. Bude je hradit investor tak, jako celou stavbu. Jestli bude část z nich následně proplacena z dotačního programu, tak o tom budeme jednat, jak jsem opakovaně uvedl.

Jak snad se opravují díry v asfaltu se asi můžete denně přesvědčit na naší silniční síti. Pokud by se sondy dělaly někdy v roce 2009 nebo 2010, tak jaká úpravy by se asi měla udělat, aby díry celou tu dobu vydržely? Resp. kolikrát by se musely opravit, a kdo by hradil náklady na opravy?

O projektu se všeobecně diskutuje již od roku 2009. Minimálně ze spisu to pramení, protože se projekt upravoval (a to dost zásadně) podle připomínek občanů. Své připomínky jste mohl uplatnit kdykoli během této doby. Pokud jsem nějakou chybu způsobil já, vedení města nebo zastupitelé to se mnou určitě budou řešit. Jestli se ale domníváte, že po nocích kopu na autobusovém nádraží díry a nosím do nich bahno bůhví odkud, tak si buďte jistý, že tolik času nemám, a že problém zbahněného podloží jsem opravdu, ale opravdu nezpůsobil.

Zeptám se opět. Je ta zpráva někde na webu k dohledání? 

A není náhodou v té zpravě také toto? "Vhodnost zemin do násypů – podloží komunikací

Podsypy pod zpevněnými plochami splňují parametry vhodnosti zemin do konstrukčních vrstev, zvláště drcené kamenivo frakce 32-63 mm. S ohledem na nedostatečný počet sond není možné být pro účely ověření skladby podloží komunikací přesnější. V jedné sondě se totiž nacházejí štěrkopísky a ve druhé drcené kamenivo, pak nehomogenní navážky. Protože se dle informací projektanta uvažuje o změně povrchových partií zpevněných ploch – místo asfaltu bude žulová dlažba -  je jasné, že dojde ke kompletnímu přepracování jejího podloží jak s ohledem na zajištění propustnosti, spády a samozřejmě na dostatečnou únosnost v kontextu s očekávaným dopravním zatížením.