Víte někdo co se děje / či proč neděje / ?Děkuji za případnou odpověď

Milane, zde je vysvětlení :) 

M Michalíková napsal(a):

 Jj už to vidím a četl jsem to..odborníci a specialisté se asi trochu nevyznamenali..škoda.. ztráta času a hlavně se  opět a zase někdo napakuje penězma protože je to více práce..třeba se to podaří dokončit / někdy /

Ale i tak, by měl být někdo za průzkum zodpovědný, ne? Buď byl průzkum proveden v nedostatečné míře, nebo se něco odfláklo? A někdo by pod tím měl být podepsán, kdo to schváli. Buď rozsah průzkumu, nebo výsledek.

 Je to otazka struktury ricnich naplavu u Jizery. Soucasne usazeniny  v naprimenem toku jsou o dost  hrubozrnejsi  https://picasaweb.google.com/115710807843712501419/Jizerka20140706#6037027039966199298  nez kdysi, ve vice meandrujicim toku  Dulezitym udajem je i  hloubka skalniho podlozi pod temi ricnimi naplavy (na Zamosti jde pravdepodobne  vetsinou o  grafiticke  fylity  https://picasaweb.google.com/115710807843712501419/Jizerka20140706#6037132028857864194 

 ) v oblasti Masarykovy ulice to bude, tipuju,  tak   8-9 metru. Co se  mini terminem "zbahnene podlozi"?  a kolik sond tam udelali? Hodne, a to velmi  dukladnych  "sond" bylo delano v letech 1968 - 71 kdyz se stavely panelaky. Pri hloubeni jejich zakladu bylo nazorne videt, jak  to podlozi na Zamosti  do hloubky nekolika metru vypada: stridani kamenitych  a sterkovych lavic, s lavicemi  z jemnozrnneho pisku. Asi  nejsem sam, koho by zajimala pruvodni geologicka zprava nejen k tehle  stavbe, ale k celemu Zamosti a okoli reky. Nejaka betonova striska u zastavky autobusu - to je prece jeste  jen pouha  malickost vzhledem k mohutnejsim stavbam, ktere nas napr. u mostu  cekaji uz v pristim roce  :)

Omlouvám se všem, že informace na webu je zveřejněna jakoby ukrytě. Použil jsem špatnou šablonu, příště to už snad bude v pořádku.

Co se týká geologického průzkumu, tak je to vždy otázka porovnání nákladů a zisku. Samotné projektování se začalo už v roce 2008, podrobnější průzkum se dělal v roce 2013. To už se sice tušilo, že dotace na realizaci bude, ale společně s projektantem jsme se rozhodli o provedení průzkumu pouze v místě přístřešku (dnes se mimochodem odbedňovat strop), aby byla zajištěna stabilita objektu. U zbylé plochy jsme problémy nepředpokládali. Nevzdávám se odpovědnosti, ani se nevymlouvám, jen jsme se dohadovali podle následujícího :

1) Každý geologický průzkum je drahý, proto se volí počet měřených sond, který odpovídá očekávané struktuře podloží a očekávaným problémům. Bývalé autobusové nádraží leží v říční nivě, očekával bych vrstvy štěrků a poměrně jednolité podloží. Také asfaltový povrch se nikde nepropadal a deformoval se pouze v místech, kde brzdily či byly dlouho odstaveny autobusy.

2) K provedení důkladného průzkumu odhaduji nutnost provedení alespoň jedné sondy na 4 metry čtvereční (vzdálenost asi 2 mezi sondami ve všech směrech). Takto rozvrtaná plochy ale musela následně ještě několik měsíců sloužit provozu. Autobusy by zasypané díry asi přejížděly bez problémů, ale pro pěšáky by se z asfaltové plochy stal tankodrom s možností vyvrknutí kotníku a pod.

3) Proděravěním asfaltů při větším počtu sond bychom umožnili vtékání dešťové vody pod asfalt do konstrukce vozovky, a tím by se už nyní špatné poměry ještě zhoršily. Takto jsme alespoň na zhruba třetině plochy ve stavu podloží, které jsme očekávali, u třetiny je to hodně špatné a zbylou třetinu se snažíme dořešit tak, aby se pokud možno realizovalo řešení podle původního projektu jen s mírnou úpravou (zpevnění vápněním, geomříží nebo podobně).

Samozřejmě z dnešního pohledu se zvláště první bod ukazuje jako chyba, a sond se mělo objednat více. Proti kritice se ale musím ohradit (i za projektanta a geologa) známým rčením, že máme daleko víc prozkoumán nejbližší vesmír než to, co leží metr a hlouběji pod povrchem naší planety.

Srovnání s D1, zvláště s tou zvlněnou částí na Ostravsku, pokulhává. Tam byla chyba ve snaze za každou cenu využít uložení části odpadů do konstrukce komunikace. Tento trendový systém zatím využívat neumíme. Chyby na projektu D1 na Vysočině ale pramení z obdobného přístupu jako u nás - spokojení se s malým počtem sond do podloží a konstrukcí vozovek. Bohužel nikdo nedokáže určit, co je to dostatečné množství sond. Pokud se na rozkopaném autobusáku u sokolovny podíváte na nejhlubší díru zasypanou hrubým štěrkem, tak ta plocha ve srovnání se zbytkem zase tak velká není. Počet sond do podloží by tedy musel být dost velký, abychom na zbahněná ložiska narazili.

Co se týká financování víceprací, snažíme se o schválení využití rezervy dotace na financování těchto víceprací. V současné době ale nemohu potvrdit, zda se naší žádosti vyhoví.

Ing. Daniel Mach napsal(a):

 Pane inženýre koukám další trapas..příště by to asi chtělo lepšího a hlavně zkušenějšího praktika to co tady předvádíte a snažíte se o věci ve kterých plavete..je hodně velké šlápnutí do neznáma..ať se vám to líbí nebo ne..město vás zase podrží a pojede se dál..trapně a vesele dál..díky kopal m.

Takže pokud tomu rozumím dobře, tak se u nějvětší akce v Brodě za mnoho let, "jen" ojebala příprava .-(

Vážený pane Kopale,

pokud se o stavařinu zajímáte alespoň minimálně, tak RNDr. Vybíral patří k nejlepším praktikům na Liberecku, co se týká geologických prací. A pokud nedokážete vstřebat delší text - nikdo nechtěl utrácet velké množství peněz, aniž by měl jistotu, že se mu zhodnotí. Nakládání s veřejnými prostředky není totiž loterie.

Vážený pane Tribučku,

některé slova nemám ve svém slovníku, takže vlastně nevím, jestli kritizujete nebo chválíte.

Dobry den,  slovo "ojebat" sice nepatri ani k memu slovniku ale podobna slova pouzivaji prece (nechme jazykovedcum presnejsi vyznamove odliseni tohoto slova a anglickeho "fuck") bezne  m.j. i komisarka EU pro zahranicni zalezitosti  lady Ashton a vysoce postavena dama americke administrativy Mrs. Nuland https://www.youtube.com/watch?v=CL_GShyGv3o  Snad tedy slovo prezijeme i  zde na zeleznobrodske diskusi :)  Me zajima spis vyznam  slova "zbahnele podlozi", Co to presneji znamena? :) Kdyz jsem kolem roku 1970 koukal na ty jamy pro zaklady mistnich panelaku, nic "zbahneleho" tam videt nebylo, pouze stridajici se, asi ruzne pevne, vrstvy sterku, kameni a jemnozrnneho pisku. Nikdy ne "bahno" to bych hledal az v nivach nizinnych toku. Tam, kde to podlozi melo mene priznivou strukturu -jako  treba u  panelaku naproti vymeniku - to vedlo i ke zdrzenim pri betonovani zakladu prislusneho domu, vzpominam li si dobre. Jsou nekde jeste  dokumenty o  stavbe  brodskych  panelaku u Jizery? Bylo by  uzitecne je zkonzultovat dnes, kdyz se rype  (a za rok opet bude rypat u mostu) do stejneho typu podlozi. Na byvalem/budoucim autobusaku ale spis pujde o davne skladky odpadu. mozna i dost rozsahle  (mohl se tam napr. kopat  pisek a pak se  to misto promenilo v odpadovou jamu) prikryte pozdeji parkem - a po roce 1960 asfaltem. Pripada mi, ze neco podobneho  jako  odpadova jama  (archeologove tam nebyli? :)  je za tim plotem ted i videt.  Opakuji muj zvedavy dotaz -  rad bych videl zpravu geologa o charakteru podlozi na autobusaku i jinde v Zamosti