Dobry den, na Brodci maji novy menhir :)
https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051444364878818
https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051001362585986https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051001362585986
https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011090564394583938
obdivoval jsem ten kamen, cerstve vybagrovany z Brodeckeho potoka u nadrazi, uz minuly vikend u plotu stavby terminalu na nadrazi. Uplynulo par dni - a kamen uz zdobi verejne prostranstvi na Brodci. (Byla to akce Tomase Sefra, Oty Vedrala a Jana Vondry :) Jde o poradny ulomek cedice z lavoveho proudu nad Brodem. Kdysi se nekde v lese nad "novou" skolou na Pelechove ten balvan uvolnil z prudke strane a pomalymi pohyby ve svahovych hlinach a pote potokem dospel v prubehu desetitisicileti az dolu k Jizere. Predstavuji si, jak pomalu - rychlosti radu milimetru za rok - ten balvan proplouval svahovymi hlinami (ktere jsou zde misty, zvlast tam kde je zvetraly vapenec i nekolik metru hluboke, jinde je naopak skala uz tesne pod povrchem) a jak se na zaver sve pouti prodiral "priskoky" korytem potoka. Jedna velka povoden ho posunula o centimetr, potom sto let nic, dalsi "tisicileta" voda pak treba i o metr atd. Vybagroval ten kamen Honza Vondra pred tydnem z potoka pred nadrazim, naproti byvale zelenine u drazniho domku. Jak dlouho tam ten kamen predtim lezel tezko rict. Mozna cestoval po tom svahu uz nekdy behem posledni ledove doby a v dobe poledove pak uz jen spocival hluboko ve dne potoka. Kazdopadne se ted navratil blize mistu sveho vzniku :) Tenhleten kamen primo vybizi rozhovorit se trochu o pestre geologicke stavbe a minulosti okoli Brodu. O coz se v radcich nize kratce pokusim :) O promenach vzhledu zdejsi krajiny v nedavne (v geologickem smyslu :) minulosti. Pridam tedy pro pripadne zajemce par radek na tohle tema, informace z literatury i z vlastnich pozorovani. Neco overenych znalosti, ale i ruznych spekulaci... :) Viz treba tenhle clanek pro dalsi podrobnosti http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/72192/geologicky-vyvoj-kozakova
Podivejme se tedy na promeny okoli Brodeckeho potoka a cedicove planiny nad Pelechovem nejen z hlediska poslednich desetileti (otvirani, tezeni a opetne rychle zarustani vytezenych lomu) ale poslednich nekolika milionu let. Dely se tu docela zajimave veci, v tomto "nedavnem" okamziku geologicke historie. Planina nahore se promenovala nemene podstatne, nez se promenuje pred nasima ocima v prubehu poslednich desetileti. Nize uvedene udaje o milionech a stamilionech let, sopkach a jezerech sopecneho bahna nad Pelechovem apod. berte ale s rezervou. I kdyz jde o udaje (vetsinou ze starsi, tu a tam i novejsi) odborne literatury (plus samozrejme i me vlastni spekulace :) Nevim, jaka jsou posledni poznani geologu zkoumajicich tento region, a i tyhle poznatky se jiste zase zmeni resp. budou se zpresnovat. Kazdopadne jde o extremne zajimave misto, jak se pokusim naznacit.
Zacneme dobou konce tretihor, nekdy pred 3 - 5 miliony lety. Tehdy tekla nad Brodem a Semily, zhruba v dnesni nadmorske vysce 420 m n m nizinna reka resp. ricka, "Ur-Jizera". Ci spis "Ur-Oleska" nebot jeji naplavy - pisky a sterky (nazvane za 1. republiky, pri budovani mestskeho vodovodu "Zlata voda", byl to kdysi hlavni zdroj vody pro Brod) jsou tvoreny temer vyhradne rozplavenymi, cervenymi permokarbonskymi slepenci a cervenymi piskovci, charakteristickymi to horninami Semilska a Novopacka. Stari tech slepencu je permskokarbonske, cca 300 milionu let (cili padesatkrat - stokrat starsi, nez zminene pisky a cedic nad nimi.) V tech stercich a piscich se obcas najde i nejaky achat ci kus zkameneleho dreva apod. jak se na naplavy nekde od Paky slusi. Mimochodem, samotna Jizera tekla z Krkonos a Jizerek (byla to tehda jeste jen pahorkatina s nevelkymi vyskovymi rozdily) od Sytove dal k Vrchlabi. No a v tuhle pozdne tretihorni dobu se pod tlakem vrasnicich se Alp zacal cesky masiv po cca 150 milionech let klidu postupne opet "hybat". Dochazelo k ozivovani zlomove aktivity, k "omlazovani" stavajiciho vicemene rovinateho dosavadniho vzhledu krajiny. Velke hory na uzemi Cech byly naposled nekdy v polovine karbonu, 350 milionu let tomu nazad, a v nasledujicich 300 milionech let se pak relief te krajiny temer uplne zarovnal. (Plus se koncem kridoveho utvaru druhohor pokryl mocnou vrstvou piskovcu opuk a dalsich hornin "ceske kridove panve".) Jen obcas z te roviny cnely nevelke kopce v mistech zvlast tvrdych hornin (jako svorova Snezka nebo i jine dnesni krkonosske vrcholy pomerne mirne se zvedajici nad tou prastarou, zarovnanou krajinou Lucni ci Labske louky). Misty tou pahorkatinou probihala siroka, davno zalozena melka udoli typu Velke Jizerske louky ci Jizerky. No a tohleto se koncem tretihor, nekdy pred temi cca 5 miliony let zacalo postupne menit. Obnovily se zlomy ohranicujici nove vystupujici pohranicni hory ale i zlomy uvnitr Cech. Treba ten nas "luzicky zlom" - prochazejici Jestedem, Kozakovem a jiznim okolim Kumburku a Bradlece. Kozakov sam (a podobne Kumburk, Trosky a mnohe dalsi cedicove vyvreliny - Kozakov ma byt udajne z techto sopek nejmladsi) se promenil v cedicovou sopku. On ten kopec (resp. mista v jeho okoli) uz sopkou byl v dobe pred temi cca 250 miliony let, v permokarbonu. Tehdejsi "cedice" - zvane ve starsi literature melafyry - obsahuji zname "kozakovske" polodrahokamy. Melafyry tvori cast jizniho svahu Kozakova, Hamstejn atd. zatimco severni svahy a vrchol Kozakova jsou z te "nedavne" cedicove lavy. (Jeste starsim "cedicem" je diabas v udoli Jizery, treba za brodskym koupalistem u Kaceny. Ten je ze siluru, mozna tedy - poradne to nikdo nevi - tak 400 milionu let stary. Pekne skalky - ulomky tohoto kamene spadle ze strane - lezi jiz tisice let v koryte Jizery u Paraplicka, bohuzel pri prestavbach tamni vodacke opici drahy byly ted doplneny kamenem odjinud, nejspis z lomu v Kostalove.) Nedaleko pod vrchol Kozakova saha i naklonena piskovcova plosina "Drabovna" norici se pod "luzickym" zlomem do hloubky. Krajina "Ceskeho raje" poklesla /nebo tedy spis krajina Podkrkonosi vystoupala podle tohoto zlomu o mnoho stovek metru az o kilometr dolu/nahoru (nesmime si ale predstavovat, ze tento pohyb probehl naraz :) Pri tom se ty nejspodnejsi "kridove" vrstvy (oddil geologickeho utvaru "krida" zvany cenoman) z dnes nejpevnejsiho piskovce - lezici puvodne vodorovne (tak jako i nadlozni opuky a mekke, turonske piskovce treba Klokocskych skal) na Kozakove a Hamstejne naklonily, u Male Skaly na Suchych skalach a Panteonu dokonce skoro prevratily do svisle polohy. Do nitra Cech se tyhle horniny, cenomanske piskovce Kozakova a Suchych skal nori pod mladsi opuky a mekke "kvadrove" piskovce Kalicha, Hrube Skaly ci Prachovskych skal. Ve strednich Cechach jsou tyhle cenomanske vrstvy schovany az kilometr hluboko pod povrchem. (V oblasti Straze pod Ralskem se prave v techto vrstvach a jejich bezprostrednim podlozi permskeho stari nachazi m.j. i loziska uranu, splachnuteho kdysi z hornin "krystalinika" dnesni oblasti Jizerek a Krkonos.)
Zpet k sopticimu Kozakovu pred 3 miliony let. Z erupci na jeho vrcholu natekly (pravdepodobne tedy, neni ale dle meho nazoru ani uplne vylouceno, ze ten cedic natekl treba ze sopouchu na Mysi skale naproti pres reku (?) udoli Riegrovky tam jeste nebylo) na tu sterkopiskovymi nanosy reky pokrytou plosinu mezi Semily a Brodem. Pripomenme, ze tehda tady vsude byla jeste zcela plocha krajina. Protekala ji meandrujici pomala reka plna piscitych naplavu. Proudy cedice natekly (v oblasti Pelechova) na ten pisek pripadne na stare zeleznobrodske "bridlice" (spravneji jde o fylity neboli premenene bridlice nejasneho, mozna az kambrickeho stari skoro pul miliardy let) nejmene dva. (U Prosece a Smrci asi vic.) Lisi se dnes odlucnosti: ten horni proud se rozpada na mensi sestiboke sloupky a pohodlneji se tezi. V lomu na Pelechove, po skonceni tamni tezby pekne vidime prave povrch toho spodniho lavoveho proudu, kdyz horni byl uz odtezen. Lava zalila zminene (az nekolik metru mocne) nanosy pisku Ur-Jizery. (Nachazime ty pisky dodnes nejen pod cedicem mezi Brodem a Semily ale - mensi zbytky - napr. i na protejsim brehu Jizery na hrane udoli u Horske Kamenice. Pokud je zeshora nechranil ten cedic, tak vetsinou pozdeji podlehly odnosu.) No a na zminene dve vrstvy lavy pak nateklo jeste nejake to sopecne bahno (z popele) smichane s materialem rozpadlych permskych slepencu. Tuhletu svrchni, docela tlustou (az 5 metru) vrstvu dnes vidime jako skryvku uvedeneho Pelechovskeho lomu. Misty maji tyhle svrchni nanosy na cedici tez charakter usazeniny vodniho toku (ci jezera). Znamena to nejspis, ze ta lava na par desitek tisic let cele melke udoli uplne ucpala a "chvili" trvalo, nez se vznikle jezero zaneslo ricnimi naplavy - a teprve pote se reka do tech naplavu mohla "zakousnout" a provrtavat to udoli postupne dolu. (Treba pritom po urcitou dobu docasne omyvala i tenhleten nas menhir nekde u te chaty pana Matechy :) Tohleto uz bylo v dobe, kdy se podel luzickeho zlomu vyvysilo - proti vnitrozemi Cech - i Podkrkonosi a reky ziskaly vetsi spad. No a od te doby se reka uz pomerne velmi rychle (v geologickem smyslu) zarezava do krajiny Podkrkonosi a vybudovala si hluboke, strme udoli. Tento proces neni u konce a neni ani vubec pravidelny. Jsou obdobi - ledove doby - (vime, ze v poslednim cca milionu let zacal klimat vice blaznit a stridaji se ledove a meziledove doby) kdy je eroze krajiny (a unasene mnozstvi materialu vodnimi toky) vetsi nebo naopak - v dobach meziledovych - mensi. Radikalne se tak v prubehu tisicileti promenuje vegetace a s ni spojena unaseci a erozni schopnost vodnich toku. V dobach, kdy vegetace je malo reky unaseji, navzdory suchosti podnebi velke mnozstvi materialu. V meziledovych dobach je naopak skoro vse porostle hustou vegetaci a eroze krajiny je pomalejsi. Jizera v Brode v soucasnosti tece asi 8m nad svou nejnizsi hladinou dosazenou uz kdysi v minulosti. (Pred 5 tisici lety za tepleho a vlhkeho klimatu se spoustou vegetace? Nebo jeste v te predchozi meziledove dobe? Nevime.) Zpet k nasemu menhiru. Ten se tedy odlomil z okraje spodni cedicove vrstvy v prudke strani (konec lavoveho vylevu) ve vysce cca 400 m n m nekde v prostoru mezi dnesni "novou" skolou a chatou pana Matechy. A to v dobe geologicky nejspis uz zcela nedavne - par desitek tisic let. Cedic toho balvanu zvetravani zatim vydrzel dobre, pouze z nej "vyhnily" (vyvetraly) vsechny (typicke pro tenhleten kozakovsky cedic) olivinicke koule. Proto ty "kapsy" na jeho povrchu. (Podobny cedic je i na Bukovci nad Jizerkou. Jine cedice - at jiz ve Stredohori ci treba na Islandu nemaji zdaleka tolik olivinu. Pry nekde v Rudem mori jsou ale jeste mnohem lepsi a vetsi oliviny, nez ty nase ze Smrci :)
Male vylevy cedice pripadne i jejich sopouchy vidime samozrejme i leckde jinde u Brodu: Mysi skala, Certuv kopecek pod Hamstejnem, samozrejme Trosky ci Vysker, ale napriklad i cedicova zila v Male Snezne jame. (Pokud nejake zemepisne jmeno na horach obsahuje slovo "buk", "buch-berg" ve svem nazvu - jde obvykle o cedicovy vylev nekde v okoli.) Ale nejblizsi dalsi velkoplosne cedicove vylevy jsou az nekde ve Stredohori. Jeste k zaniklemu pisniku nad Pelechovem. Jako deti jsme tam chodili vytloukat rtut z tamejsi skladky odpadu vyroby teplomeru. Rtut jsme davali do lahve, kterou jsme uschovali jako "poklad" uvnitr ztrouchniveleho stromu v nedelakem pramenisti. Kam, uz jsem zapomel :) V tomhle pisniku byly hlavne vrstvy jemneho pisku ale jinde obsahuji tyhlety vrstvy i velke, dokonale ohlazene kremenne valouny. Podobne se vyskutuji i leckde jinde v Cechach v rozplavenych permokarbonskych usazeninach, treba na Plzensku u Horni Brizy a jinde. Dost takovych kremennych valounu je v potocich treba pod Proseci ale i v samotnem korytu Jizery. Na rozdil od obycejnych valounu v koryte, ktere vznikly pred stovkami ci tisici lety tyhlety dokonaleji ohlazene valouny jsou starsi: byly ohlazeny uz v tech permokrabonskych rekach a potom 250 milionu let spocivaly v prislusnych slepencich, piskovcich arkozach apod. aby teprve nedavno, treba jen pred par statisici lety byly z tech usazenych hornin znovu vyplaveny a opet se dostaly do vodnich toku (Pisi li o cedici, neni proste mozno nezminit podrobneji i ten kremenny sterk v podlozi. Vsimnete si toho kdekoliv v oblasti od Pelechova az k Chuchelne, kde se ty cedice - a pisky pod nimi - nachazeji :) Tolik k tomuto neprehlednuterlnemu typu kamene okoli Brodu a Semil - cedicovym sloupkum z lavovych proudu pod Kozakovem