Chyba v chování DF, která tento přípěvek "vrhla" na dno DF, je odstraněna. Omlouváme se za tyto technické komplikace.

Dobry den, na Brodci maji novy menhir :) 

https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051444364878818

https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051001362585986https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011051001362585986

https://picasaweb.google.com/115605831011983124604/Brodec20140508#6011090564394583938 

obdivoval jsem  ten kamen, cerstve vybagrovany z Brodeckeho potoka u nadrazi, uz minuly vikend u plotu stavby terminalu  na nadrazi. Uplynulo par dni - a  kamen uz zdobi verejne prostranstvi na Brodci. (Byla to akce Tomase Sefra, Oty Vedrala a Jana Vondry :) Jde o poradny ulomek  cedice z lavoveho proudu nad Brodem. Kdysi  se nekde v lese nad  "novou" skolou na Pelechove  ten balvan uvolnil  z prudke strane a pomalymi pohyby ve svahovych hlinach a pote potokem dospel v prubehu  desetitisicileti az dolu k Jizere. Predstavuji si, jak pomalu  - rychlosti radu milimetru za rok - ten balvan proplouval svahovymi hlinami (ktere jsou zde misty, zvlast tam kde je zvetraly vapenec i nekolik metru hluboke, jinde je naopak skala  uz tesne pod povrchem)  a jak se na zaver sve pouti prodiral "priskoky" korytem potoka. Jedna velka povoden ho  posunula o centimetr,  potom sto let nic, dalsi "tisicileta" voda pak   treba i o metr atd.  Vybagroval ten kamen Honza Vondra pred tydnem z potoka pred nadrazim, naproti byvale zelenine u drazniho domku. Jak dlouho  tam ten kamen predtim lezel tezko rict. Mozna cestoval po tom svahu uz nekdy behem posledni ledove doby a v dobe poledove pak uz jen spocival  hluboko ve  dne potoka. Kazdopadne se ted navratil  blize mistu sveho vzniku :)  Tenhleten kamen primo vybizi rozhovorit se trochu o pestre geologicke stavbe a minulosti okoli Brodu. O coz se v radcich nize kratce pokusim :) O promenach  vzhledu  zdejsi krajiny  v nedavne (v geologickem smyslu :)  minulosti.  Pridam tedy pro pripadne zajemce  par radek na tohle tema,  informace z literatury i z  vlastnich pozorovani. Neco  overenych znalosti, ale i  ruznych spekulaci... :)  Viz   treba tenhle clanek pro dalsi podrobnosti  http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/72192/geologicky-vyvoj-kozakova

Podivejme se tedy na promeny okoli Brodeckeho potoka a cedicove planiny nad Pelechovem nejen z hlediska  poslednich desetileti (otvirani, tezeni a opetne rychle zarustani vytezenych lomu) ale poslednich nekolika milionu let. Dely se tu docela zajimave veci,  v tomto  "nedavnem"  okamziku geologicke historie.  Planina nahore se promenovala nemene podstatne, nez  se promenuje  pred nasima  ocima  v prubehu poslednich desetileti.  Nize uvedene  udaje  o milionech a stamilionech let, sopkach a jezerech sopecneho bahna  nad Pelechovem apod. berte  ale s rezervou.  I kdyz jde o udaje (vetsinou ze starsi, tu a tam i novejsi) odborne  literatury (plus samozrejme i me vlastni spekulace :)  Nevim, jaka jsou posledni poznani geologu zkoumajicich tento region, a i  tyhle poznatky  se jiste zase  zmeni resp. budou se zpresnovat.  Kazdopadne jde o extremne zajimave misto, jak se pokusim naznacit.

Zacneme dobou konce tretihor, nekdy pred 3 - 5 miliony lety. Tehdy tekla nad Brodem a Semily, zhruba v dnesni nadmorske  vysce 420 m n m nizinna reka resp.  ricka, "Ur-Jizera". Ci spis "Ur-Oleska" nebot jeji naplavy - pisky a sterky (nazvane za 1. republiky, pri budovani mestskeho vodovodu "Zlata voda",  byl to kdysi hlavni  zdroj vody pro Brod) jsou tvoreny temer vyhradne rozplavenymi, cervenymi   permokarbonskymi slepenci a cervenymi piskovci,  charakteristickymi  to horninami Semilska a Novopacka. Stari tech slepencu je permskokarbonske, cca 300 milionu let (cili padesatkrat - stokrat starsi, nez zminene pisky  a cedic nad nimi.)  V tech stercich a piscich se  obcas najde i nejaky achat ci  kus zkameneleho  dreva apod. jak se na naplavy nekde od Paky slusi.  Mimochodem, samotna Jizera tekla  z Krkonos a Jizerek (byla to tehda jeste jen pahorkatina s nevelkymi vyskovymi rozdily) od Sytove dal  k Vrchlabi.  No a v tuhle pozdne  tretihorni dobu se pod tlakem vrasnicich se Alp  zacal cesky masiv po cca 150 milionech let klidu postupne opet "hybat". Dochazelo k ozivovani zlomove  aktivity, k "omlazovani" stavajiciho vicemene rovinateho dosavadniho vzhledu krajiny. Velke hory na uzemi Cech byly naposled nekdy v  polovine karbonu,  350 milionu let tomu nazad, a  v nasledujicich 300 milionech let se pak relief te krajiny temer  uplne zarovnal.  (Plus se koncem kridoveho utvaru druhohor pokryl mocnou vrstvou piskovcu opuk a dalsich hornin "ceske kridove panve".) Jen obcas z te roviny cnely nevelke kopce v mistech zvlast  tvrdych hornin (jako svorova Snezka nebo i jine dnesni krkonosske vrcholy pomerne mirne se zvedajici nad tou prastarou, zarovnanou krajinou Lucni ci Labske louky). Misty tou pahorkatinou probihala siroka, davno zalozena melka  udoli typu  Velke Jizerske louky ci Jizerky. No a tohleto se koncem tretihor,  nekdy pred temi cca 5 miliony let zacalo postupne menit.  Obnovily se  zlomy  ohranicujici nove  vystupujici pohranicni hory ale  i zlomy uvnitr Cech. Treba ten nas "luzicky zlom" -  prochazejici Jestedem,  Kozakovem a jiznim okolim Kumburku a Bradlece. Kozakov sam (a podobne Kumburk, Trosky  a mnohe dalsi cedicove vyvreliny  - Kozakov ma byt udajne z techto sopek nejmladsi)  se promenil  v cedicovou sopku.  On ten kopec  (resp. mista v jeho okoli) uz  sopkou byl  v dobe  pred temi cca 250 miliony let, v permokarbonu.  Tehdejsi "cedice" - zvane  ve starsi literature  melafyry - obsahuji zname "kozakovske" polodrahokamy.  Melafyry tvori cast jizniho svahu Kozakova, Hamstejn  atd. zatimco severni svahy a  vrchol Kozakova  jsou z  te "nedavne" cedicove lavy.  (Jeste starsim "cedicem" je diabas v udoli Jizery, treba za brodskym koupalistem  u Kaceny. Ten je ze siluru,  mozna tedy - poradne to nikdo nevi -  tak 400  milionu let stary. Pekne skalky - ulomky  tohoto kamene spadle ze strane - lezi jiz tisice let v koryte Jizery  u Paraplicka, bohuzel pri prestavbach  tamni vodacke  opici drahy byly ted doplneny kamenem odjinud, nejspis z lomu v Kostalove.) Nedaleko pod vrchol  Kozakova saha i naklonena piskovcova plosina  "Drabovna" norici  se pod "luzickym" zlomem do  hloubky. Krajina "Ceskeho raje" poklesla /nebo tedy spis krajina Podkrkonosi vystoupala  podle tohoto zlomu o mnoho stovek metru az o kilometr  dolu/nahoru (nesmime si  ale  predstavovat, ze  tento pohyb probehl naraz :)  Pri tom se ty nejspodnejsi  "kridove" vrstvy (oddil geologickeho utvaru "krida"  zvany cenoman) z dnes nejpevnejsiho piskovce -  lezici puvodne vodorovne (tak jako i nadlozni opuky a mekke, turonske  piskovce treba Klokocskych skal)  na Kozakove a Hamstejne naklonily, u Male Skaly  na Suchych skalach a Panteonu  dokonce skoro prevratily do svisle polohy.  Do nitra Cech  se tyhle horniny, cenomanske piskovce Kozakova a Suchych skal nori pod mladsi opuky a mekke "kvadrove" piskovce Kalicha, Hrube Skaly  ci Prachovskych skal.    Ve strednich Cechach jsou tyhle  cenomanske vrstvy schovany az kilometr hluboko pod povrchem. (V oblasti Straze pod Ralskem  se prave v techto  vrstvach a  jejich bezprostrednim podlozi permskeho stari nachazi m.j. i loziska uranu, splachnuteho kdysi z hornin "krystalinika" dnesni  oblasti Jizerek a Krkonos.)

Zpet k sopticimu Kozakovu pred 3 miliony let. Z erupci na jeho vrcholu natekly (pravdepodobne tedy, neni ale  dle meho nazoru ani uplne  vylouceno,   ze ten cedic natekl treba  ze sopouchu na Mysi skale naproti pres reku (?)  udoli Riegrovky tam jeste nebylo)  na tu sterkopiskovymi nanosy reky pokrytou  plosinu mezi Semily a Brodem. Pripomenme, ze tehda tady vsude  byla jeste zcela plocha krajina. Protekala ji meandrujici pomala reka plna piscitych naplavu. Proudy cedice natekly (v oblasti Pelechova) na ten pisek pripadne na  stare  zeleznobrodske  "bridlice" (spravneji jde o fylity neboli premenene bridlice nejasneho, mozna az kambrickeho stari skoro pul miliardy let)  nejmene dva. (U Prosece  a Smrci  asi vic.)   Lisi se dnes  odlucnosti: ten horni proud se rozpada na mensi  sestiboke sloupky a pohodlneji se tezi.  V lomu na Pelechove, po skonceni tamni tezby  pekne  vidime prave povrch toho spodniho lavoveho proudu,  kdyz horni byl uz  odtezen.  Lava zalila  zminene (az nekolik metru mocne) nanosy pisku Ur-Jizery.  (Nachazime ty pisky dodnes nejen pod cedicem  mezi  Brodem a Semily ale - mensi zbytky - napr. i na protejsim brehu Jizery na hrane udoli u Horske Kamenice. Pokud je zeshora nechranil ten cedic, tak vetsinou pozdeji podlehly odnosu.) No a na zminene dve vrstvy lavy  pak nateklo jeste nejake to  sopecne bahno  (z popele) smichane s materialem  rozpadlych permskych slepencu. Tuhletu svrchni, docela tlustou  (az 5 metru)  vrstvu dnes vidime jako skryvku uvedeneho Pelechovskeho  lomu. Misty maji tyhle svrchni nanosy na cedici tez charakter usazeniny vodniho toku   (ci jezera).  Znamena to nejspis, ze ta lava na par desitek tisic let cele melke udoli uplne ucpala a "chvili" trvalo, nez se vznikle jezero zaneslo  ricnimi naplavy - a teprve pote se   reka do tech naplavu mohla "zakousnout" a  provrtavat to udoli  postupne dolu. (Treba pritom po urcitou dobu docasne omyvala i tenhleten nas menhir nekde u te chaty pana Matechy :)  Tohleto uz bylo v dobe, kdy se podel luzickeho zlomu vyvysilo - proti  vnitrozemi Cech - i Podkrkonosi a reky ziskaly vetsi spad. No a od te doby se reka uz pomerne velmi rychle (v geologickem smyslu) zarezava do   krajiny Podkrkonosi  a  vybudovala si hluboke, strme udoli.  Tento proces   neni u konce a neni ani vubec  pravidelny. Jsou obdobi - ledove doby -  (vime, ze v poslednim cca milionu let zacal klimat vice blaznit a stridaji se ledove a meziledove doby) kdy je eroze krajiny (a unasene mnozstvi  materialu vodnimi toky) vetsi nebo naopak - v dobach meziledovych - mensi. Radikalne se tak v prubehu tisicileti  promenuje  vegetace a s ni spojena  unaseci a erozni schopnost  vodnich toku. V dobach, kdy vegetace je malo reky unaseji, navzdory suchosti podnebi velke mnozstvi materialu. V meziledovych dobach je  naopak skoro vse porostle hustou vegetaci a eroze krajiny je pomalejsi. Jizera v Brode v soucasnosti tece asi 8m nad svou  nejnizsi hladinou  dosazenou uz kdysi v minulosti. (Pred 5 tisici lety za tepleho a vlhkeho klimatu se spoustou vegetace?  Nebo jeste v  te predchozi meziledove dobe?  Nevime.)  Zpet k nasemu  menhiru. Ten se tedy odlomil z okraje spodni cedicove vrstvy v prudke strani (konec lavoveho vylevu) ve vysce cca 400 m n m nekde v prostoru mezi dnesni "novou" skolou a chatou pana Matechy. A to v  dobe  geologicky nejspis uz zcela nedavne - par desitek tisic   let. Cedic toho balvanu zvetravani zatim vydrzel dobre, pouze z nej "vyhnily" (vyvetraly) vsechny (typicke pro tenhleten kozakovsky cedic)   olivinicke koule. Proto ty "kapsy" na jeho povrchu.   (Podobny cedic je i na Bukovci nad Jizerkou. Jine cedice - at jiz ve Stredohori ci treba  na Islandu nemaji zdaleka tolik olivinu. Pry nekde v Rudem mori jsou ale jeste mnohem  lepsi  a vetsi oliviny, nez ty nase ze Smrci :) 

Male vylevy cedice pripadne i jejich sopouchy  vidime samozrejme i leckde jinde u Brodu: Mysi skala, Certuv kopecek pod Hamstejnem,  samozrejme Trosky ci Vysker, ale napriklad i cedicova zila v Male Snezne jame. (Pokud nejake zemepisne jmeno na horach obsahuje slovo "buk", "buch-berg"  ve svem nazvu  - jde obvykle o cedicovy vylev nekde v okoli.) Ale nejblizsi dalsi  velkoplosne cedicove vylevy jsou az nekde ve Stredohori. Jeste k zaniklemu  pisniku nad Pelechovem. Jako deti jsme tam chodili vytloukat rtut z tamejsi skladky odpadu vyroby teplomeru. Rtut jsme davali  do lahve, kterou jsme uschovali jako "poklad" uvnitr ztrouchniveleho stromu v nedelakem pramenisti. Kam, uz jsem zapomel  :) V tomhle pisniku  byly hlavne vrstvy jemneho pisku  ale jinde obsahuji tyhlety  vrstvy i velke, dokonale ohlazene kremenne valouny. Podobne se vyskutuji  i leckde jinde v Cechach v rozplavenych permokarbonskych usazeninach, treba na Plzensku u Horni Brizy a jinde.  Dost takovych kremennych valounu je v potocich treba pod Proseci ale i v  samotnem korytu Jizery. Na rozdil od obycejnych  valounu v koryte, ktere vznikly pred stovkami ci tisici lety  tyhlety dokonaleji ohlazene  valouny jsou starsi: byly ohlazeny uz v tech permokrabonskych rekach a potom 250 milionu let spocivaly v prislusnych slepencich, piskovcich arkozach apod.  aby teprve nedavno, treba jen pred par statisici lety byly z tech usazenych hornin znovu vyplaveny a opet se dostaly do vodnich toku (Pisi li o cedici, neni proste mozno nezminit podrobneji i ten kremenny sterk v podlozi. Vsimnete si toho kdekoliv v oblasti od Pelechova az k Chuchelne, kde se ty cedice - a pisky pod nimi - nachazeji :) Tolik k tomuto neprehlednuterlnemu typu  kamene okoli Brodu a Semil - cedicovym sloupkum z lavovych proudu pod Kozakovem