Dobrý večer opětovaně,
a znovu se omlouvám, že Vás připravuji o drahocený čas, ale domnívám se, že jste asi špatně informován a tím máte i mylný pohled na mnoho věcí.
Nikdo nezpochybňuje fakt, že Město Železný Brod je vydavatelem zpravodaje. Ani snad to, že delegovalo tuto pravomoc na IKS. Mělo by ale k tomu mít potřebné doklady: např. statut, stanovy, koncept či vnitřní předpis o vydávání takovéto tiskoviny. Z takovéhoto dokladu by bylo zřejmé, jak má uvedená tiskovina vycházet, v jakém provedení a jednotlivé kompetence příslušných zodpovědných pracovníků. Není mi však známo, že by uvedený dokument (který by měl rozhodně být veřejný) existoval. Vycházím tedy z publikované skutečnosti (uvedené na stránkách města v rubrice kontakty) že jediným oficielním tedy delegovaným pracovníkem pro Železnobrodský zpravodaj byla pí.Alena Malafarinová (viz zde pracovní činnost). Nikdo jiný zde nebyl uveden.
A dám příklad: opravdu si myslíte, že některé vydavatelství, které vydává periodika vysílá k tajným opravám do tiskárny ředitele či dokonce gen.ředitele? Kompetence je plně v rukou redaktora či šéfredaktora, pokud existuje. Ten jediný plně odpovídá za výtisky v rámci zákona.
Dále, použití slova "osočení z cenzury" je trochu silné, nikdo nikoho "neosočuje", což je naprosto odlišná věc, pouze prezentuji fakta tak, jak se udály, spolu s mým osobním pohledem a názorem na celou záležitost a doposud mi nikdo nepředložil věrohodný důkaz o opaku (mimo tvrzení).
"Zpravodaj je výhradním majetkem Města vč.grafiky". S první částí se ztotožňuji, co se týče grafiky ne! A opět vysvětlím proč: IKS a potažmo Město má zřejmě dost odlišný názor na "autorské dílo" od autorského zákona, čemuž nasvědčuje i poslední epizoda s dotiskem knihy p.Tomáše Kesnera, Železnobrodské promenády. IKS si zcela svévolně bez řádné dohody či smlouvy a dokonce i bez honoráře autorovi zajistilo tzv.dotisk, na zdejší poměry většího množství knihy a navíc někdo provedl zásah do textové části, což taktéž odporuje samotnému termínu dotisku, bez vědomí autora. Tomu se pak říká "otevřený přístup"...
Ale vraťme se k našemu problému autorství nově zpracovaného grafického ztvárnění zpravodaje, tak jak je o něm řeč. Odvolávám se opět na "autorský zákon" a podtrhuji fakt, že v dnešní době se poměrně dost dbá na jeho dodržování... V případě, že by E.Malafarina byl zaměstnancem IKS, nebo jeho smluvním dodavatelem, byla by to jiná věc. Ale on není ani nebyl a svoje autorské dílo poskytl k bezplatnému využívání své manželce pí.Aleně Malafarinové do té doby, co vykonávala práci odpovědné redaktorky. Jedná se o tzv. tichý konsensus. V okamžiku, kdy pí.A.Malafarinová "musela" opustit toto místo logicky tato dohoda končí, leda-že by Město předložilo nějakou existující právně závaznou smlouvu. Je to to samé, jako kdyby jste použili něčí fotografie, obrázky, textové části či hudební díla a bez souhlasu a řádné smlouvy s autorem si je přivlastnili... Toto je přeci každému jasně srozumitelné.
Co se týče Vašeho pděkování, jistě si na ně velice dobře vzpomínám a to jak na jeho okolnosti tak i na uskutečnění a moc za ně děkuji. Mám je stále v živé paměti, nepochybujte o tom. Pouze bych si dovolil opět jedno upřesnění: manželka mého syna není moje neteř ale snacha, přeci bychom nešli téměř do "incestu".
Slunce v duši a orkány i jiné smršti nechť se nám všem vyhnou.
Ernesto Malafarina starší.