naprosto souhlasím s Vašim tvrzením, že se už nejedná pouze o „překrucování skutečností,
to už je něco závažnějšího“. Potíž je ale v tom, že ne z mé strany, ale s prominutím z Vaší,
což snadno dokážu právě i na tomto příspěvku. Ano, jedná se právě o Vaše vytrhávání vět
z celkového kontextu a tím jim přidělujete jiný význam, než mají. Dále o cílenou formu prezentace skutečností zavádějícím způsobem, který může vyvolat pochybnosti. Takže opět pěkně po pořádku.
Nenapsal jsem, že jste mi nedal prostor ale přesně, že „jsem téměř nebyl p. starostou připuštěn do diskuze“, kde nebýt moji „neústupnosti“, zajisté bych neměl možnost promluvit. Ostatně, každý má možnost přesvědčit se na videozáznamu, jakým způsobem započalo a jak dlouho moje „vystoupení“ trvalo. Takže právě zde je jasný důkaz o celkové délce mých slov a také že se nejedná o opakované vystoupení ale mé reakce na Vaše zavádějící tvrzení, odvádějící pozornost od skutečných odpovědí, jak jsem Vám zde řekl: „mlžení“.
Skutečnost, že jsem se přihlásil „pozdě“ do diskuze je jiná. Sám dobře víte, jak emotivní byla závěrečná diskuze o finančních otázkách, jakým způsobem probíhalo reagování členů zastupitelstva a kontrolního výboru, takže se nelze divit, že jsem důvodně čekal na okamžik, kdy tato důležitá diskuze skončí a budu moci načít téma „z jiného soudku“. Jakmile toto bylo zřejmé, přihlásil jsem se, načež následovalo odmítnutí mého příspěvku jednak Vámi, ale i p. Lhotským a teprve moji „insistencí“ a upozorněním někoho z občanů jste mi „mimořádně“ přidělil slovo. A další moje „emotivní“ reakce (opakované dva vstupy) na Vaše „mlžení“ jsou celkem pochopitelné, vzhledem k Vaší nekonkrétnosti. Skutečnost, „že bez řádu bývá chaos“ je nezpochybnitelná, ovšem chaos vzniká právě neřešením problémů… Takže co bylo dřív, vejce nebo slepice? A volná diskuze nevládne tam, kde je nastolena skutečná diskuze, která vede k nějakému řešení.
Na závěr mých citací, v úvodu svého příspěvku, jste zcela přesně přetiskl můj závěrečný dotaz
z minulého příspěvku (DF.05.02.2014, 22:01, ŽB zpravodaj):
Pane starosto, kdepak ty „loňské“ sliby jsou..? „Taktně“ (nebo snad ne-takticky?) jste ale neuvedl, k čemu se vztahují, k jakým Vašim slovům jsou přiřazeny a proto jste raději na ně nereagoval (či jste si jich „nevšiml“?). Nemohu jinak, než vyzvat aby si je každý pozorně přečetl…
Pane starosto, chcete-li bojovat, bojujte prosím čistě, bez úderů „pod pás“ a používejte věcné a jasné argumenty. Nevytrhávejte věty z jejich kontextu a nevkládejte mi do úst slova a myšlenky, které jsem neřekl! Nepoužívejte je tam, kam nepatří!
Závěrem jste napsal: „Buďme fér.“ Naprosto a bez výhrad souhlasím, sám se o toto celou dobu snažím, proto jsou moje příspěvky „tak obsáhlé“. Proto bývám občas i emotivně naladěn, protože „kdo prožívá emoce, prožívá i myšlenky“. Jen jaksi Vám opět tato slova (o férovosti) nejsou vlastní.
A trpělivosti já osobně mám „na rozdávání“, jsem věčný optimista, i když někdy rozesmutnělý nad mezilidskými vztahy…
Slunce v duši (i přes pošmourno) přeje Ernesto Malafarina starší.