Dobrý den,

rád bych zde ujasnil otázku, jak postupovat v případě, že žadatel o povolení kácení dřevin provede kácení na základě souhlasného rozhodnutí orgánu ochrany přírody, které ještě nenabylo právní moci (tedy, že neuplynula lhůta pro odvolání), a žadatel je jediným účastníkem řízení:
K čemu slouží institut odvolání? Odvolání je tzv. řádný opravný prostředek, který umožňuje účastníkům řízení bránit se proti rozhodnutím, která ještě nenabyla právní moci, a o kterých si myslí, že jsou v rozporu s právem a nějakým způsobem je poškozují. Lhůta pro odvolání je 15 dnů a odvolání má odkladný účinek, to znamená, že nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Již z daného je patrné, že žadatel, který je jediným účastníkem řízení, nemůže způsobit újmu jinému účastníkovi řízení, neboť žádný není, tím, že pokácí dřevinu v době, kdy lhůta pro odvolání ještě neskončila, kterýmžto skutkem fakticky přijímá rozhodnutí tak, jak bylo vydáno, a že se písemně nebo ústně do protokolu práva na odvolání nevzdal, vyplývá zřejmě z neznalosti práva. Každý si může na zkoušku vyhledat ve správním řádu paragraf, ve kterém je výslovně uvedeno, že má možnost se práva na odvolání vzdát a možná zjistí, že to není tak snadné.
Některým možná bude připadat jako pouhá formalita, vzdávat se práva na odvolání v případě, že s vydaným rozhodnutím souhlasí a jiný účastník řízení není; přesto, kácení bez platného povolení je skutek, který má formální znaky přestupku. Pojem přestupek v našem právu je založen na materiálně-formálním pojetí. Aby mohl být určitý skutek přestupkem, musí naplňovat jak formální znak přestupku, tak materiální znak přestupku a ne vždy, když jsou naplněny formální znaky přestupku, tak jsou naplněny materiální znaky. Správní orgán je povinen zjistit, zda byly naplněny jak formální, tak materiální znaky přestupku. Materiálním znakem se rozumí společenská škodlivost (nebezpečnost) daného skutku. A společenská nebezpečnost jednání v daném případě (provedení kácení jediným účastníkem řízení před uplynutím lhůty pro odvolání) právě chybí. Pokácení dřeviny o několik dní dříve než k němu mělo dojít, není společensky nebezpečné jednání. Dalo by se to přirovnat k případu, kdy řidič překročí povolenou rychlost o 2 km/h. V případě, že by správní orgán zahájil řízení o přestupku s cílem sankcionovat daného řidiče nebo žadatele o kácení, dopouštěl by se přepjatého formalismu a u soudu by argumentace správního orgánu neuspěla. Pokud tedy absentuje materiální znak přestupku, o přestupek se nejedná a nelze uložit ani napomenutí pro malou závažnost daného jednání.
Tento výklad se opírá o Průvodce zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je volně ke staženi na adrese: http://www.mvcr.cz/clanek/zakon-o-odpovednosti-za-prestupky-a-rizeni-o-nich-ucinny-od-1-7-2017.aspx, dále o judikaturu Nejvyššího správního soudu: č.j. 5 As 104/2008 - 45, 8 As 17/2007-135, 7 As 18/2004-478, 7 Afs 27/2008-46, 8 As 41/2010-110 a o výklad JUDr. RNDr. Jitky Jelínkové, Ph.D., členky rozkladové, výkladové a legislativní komise ministra ŽP, která výslovně uvádí jako příklad jednání, u kterého jsou naplněny pouze formální znaky přestupku, kácení na základě kladného rozhodnutí, které nenabylo právní moci a odvolat se mohl pouze žadatel.
Pokud by i někdo nadále trval na tom, že se jedná o společensky nebezpečné jednání, budiž, ale správní orgány si právo svévolně vykládat nemohou, nemohou se ani rozhodovat podle toho, jestli se jim něco líbí nebo nelíbí, jestli je jim žadatel sympatický, jestli se dobře vyspali nebo na základě metody "En ten týky, dva špalíky...". Tolik právní okénko.

Krásné dny přeje

Bc. Vítězslav Prchal
referent odboru životního prostředí

 Dobry den

ja tomuto vysvetleni  nerozumim.  Mohu poprosit pana bakalare, aby pravnimu laikovi -  treba me*  - znovu  vysvetlil:  a)  K cemu tedy  vlastne slouzi institut odvolani v rizenich s jednim ucastnikem? (Z  vyse presentovaneho  vykladu  soudim, ze v rizenich s jednim ucastnikem je to vlastne  zbytecne, cekat na  nejake nabyti pravni moci. Je mozno  jeste jednou objasnit, proc?)   b) Kdo rozhoduje, ze  materialni podstata prestupku  - o  kterem se vede tenhle spor  - je nicotna?  Jake prostredky v pravnim state ma   obcan, ktery si mysli,  ze  "materialni podstata"   (pokud za tu podstatu nebereme jen trzni cenu drivi z pokacene pamatecni borovice na trhu paliv apod.) a  spolecenska nevhodnost/nebezpecnost  predvedeneho chovani autorit  nejsou zanedbatelne? 

* Pozn. jsem sice pravni laik ale  nekolik mych byvalych i soucasnych studentu na MFF  vystudovalo/ studuji  zaroven  i prava. Zkusim jim dat  to vyse ovedene "pravni okenko"  k rozboru 

----------------------------------------------------------------

Pokud by i někdo nadále trval na tom, že se jedná o společensky nebezpečné jednání, budiž, ale správní orgány si právo svévolně vykládat nemohou, nemohou se ani rozhodovat podle toho, jestli se jim něco líbí nebo nelíbí, jestli je jim žadatel sympatický, jestli se dobře vyspali nebo na základě metody "En ten týky, dva špalíky...". Tolik právní okénko.

Krásné dny přeje

Bc. Vítězslav Prchal
referent odboru životního prostředí

Vážený pane docente,

zdá se, že můj výklad nebyl tak srozumitelný, jak jsem předpokládal. Jako většina úředníků nemám ani právnické ani didaktické vzdělání a zřejmě jsem již natolik uvykl jazykovému kódu právních předpisů, že si neuvědomuji, jak jsou některé obraty, ve kterých se denně pohybuji, pro druhé nesrozumitelné. Nicméně je třeba zdůraznit, že zákony jsou složité a i my úředníci s nimi zápasíme, jak je vidět na chybách, kterých se dopouštíme, a které se následně stávají terčem posměchu, případně soudních žalob. Pokusím se tedy svou chybu napravit a věc lépe vysvětlit.

K bodu a): Jak uvádím ve svém předchozím příspěvku, odvolání umožnuje účastníkům řízení bránit se proti rozhodnutím, která ještě nenabyla právní moci, a o kterých si myslí, že jsou v rozporu s právními předpisy nebo je nějakým způsobem poškozují. Abych uvedl příklad: žadatel o kácení dřeviny (žadatel je vždy účastníkem řízení), který je jediným účastníkem řízení, podává odvolání proti rozhodnutí správního orgánu, neboť jeho žádost byla zamítnuta. Žadatel se odvolává, protože si myslí, že nebyly dostatečně zváženy veškeré důvody k pokácení dřeviny, např. hniloba ve kmeni, hodnota majetku v dopadové vzdálenosti… Žadatel by se také mohl odvolat, protože jeho žádosti bylo vyhověno částečně, z deseti stromů mu bylo povoleno pokácet jenom pět. Žadatel se může odvolat i v případě, že jeho žádosti o kácení dřevin bylo vyhověno v plném rozsahu, ale rozhodnutím mu byla uložena náhradní výsadba, se kterou nesouhlasí. Může nastat situace, že by se žadatel odvolal z důvodu rozporu rozhodnutí s právními předpisy: správní orgán uložil žadateli o kácení následnou péči o náhradní výsadbu po dobu šesti let, ale zákon umožnuje max. pět let. Lze tedy říci, že smysl odvolání zůstává stejný i v případě, že je pouze jeden účastník řízení, například žadatel, protože žadateli nemusí být vyhověno, může mu být vyhověno částečně nebo mu může být uložena povinnost, se kterou nesouhlasí.

Zákon ani správní orgán nemůže předjímat, zda žadatel bude s rozhodnutím souhlasit nebo nesouhlasit, proto je 15 denní lhůta pro odvolání dána všem bez rozdílu, i když může nastat situace, kdy je lhůta pro odvolání vlastně zbytečná. O zbytečnosti této lhůty může rozhodnou pouze ten, kdo tuto lhůtu má.

K bodu b): V případě, který jsem uváděl ve svém předchozím příspěvku (žadatel o kácení je jediným účastníkem řízení, bylo vydáno souhlasné rozhodnutí k pokácení, žadatel provedl kácení před nabytím právní moci rozhodnutí/uplynutím 15 denní lhůty pro odvolání), „rozhoduje“ o tom, zda se jedná o přestupek, příslušný pracovník obce s rozšířenou působností, zde na úřadě projednávám přestupky podle zákona o ochraně přírody buď já, nebo kolega Petruška, dle konkrétních zájmů ochrany přírody, které jsou nebo mohou být dotčeny. Správní orgán je u jednání, jehož formální znaky jsou zákonem označeny za přestupek, povinen zjistit, zda došlo také k naplnění materiálních znaků přestupku (materiální znak znamená společenskou škodlivost jednání), neboť nelze obecně vycházet z toho, že jednání naplňující formální znaky přestupku automaticky naplňuje materiální znaky přestupku (viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 104/2008 – 45 ze dne 14. 12. 2009). Při zjišťování, zda jsou u určitého jednání naplněny materiální znaky přestupku, musí správní orgán zohlednit veškeré relevantní okolnosti, řídit se platnou legislativou, držet se ustálené rozhodovací praxe, řídit se metodickými pokyny nadřízených orgánů a judikáty Nejvyššího správního soudu, zjistit, jak je dané jednání škodlivé, a další; pokud se setká s případem, se kterým si neví rady, může oslovit nadřízený orgán o metodickou pomoc.

Zde bych rád položil otázku, pane docente, jak je jednání, o kterém zde vedeme spor, společensky škodlivé? Upozorňuji, že se nejedná o to, zda stromy měli či neměli být pokáceny, tedy o správnost rozhodnutí, ale o to, že stromy určené k pokácení, byli pokáceny dříve a nemá cenu hádat se, jestli o 15 nebo 2 dny. Do řízení již nemohl nikdo zasáhnout. Uvažme: v jednom případě se žadatel vzdá práva na odvolání ihned po obdržení rozhodnutí a stromy pokácí ještě týž den. V druhém případě se žadatel nevzdá práva na odvolání a stromy pokácí za pět dní po obdržení rozhodnutí. Výsledek je v obou případech stejný, stromy byly pokáceny. Byl někdo dotčen na svých právech? Nebyl, protože není jiný účastník řízení než žadatel. Vznikla rozdílným jednáním těchto žadatelů rozdílná újma životnímu prostředí? Nevznikla. Co by se stalo, kdyby podle druhého příkladu jednali ve stejné situaci všichni lidé, vznikala by životnímu prostředí rozdílná újma oproti situaci, kdyby se všichni vzdávali práva odvolání? Nikoli. Musím konstatovat, že na takovém jednání neshledávám naplněny materiální znaky přestupku, tedy se o přestupek nejedná a řízení o přestupku zahájit nesmím, nikoli nemusím.

Možností, jak se bránit proti rozhodnutím, se kterými člověk nesouhlasí, je řada, záleží na okolnostech, několik možností je uvedeno ve správním řádu, je třeba si ho prostudovat, (proti nevhodnému chování autorit, např. úředníků či nesprávnému postupu správních orgánů, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek, lze podávat stížnosti, viz § 175 správního řádu) dále pak máme soudy, právníky a další. Někdy nelze udělat nic proti jednání druhého, protože na ně má právo, i když se nám to nelíbí. Jako úředník na úseku ochrany přírody se setkávám se spoustou věcí, které se mi nelíbí, a nic proti nim nezmohu, protože dle zákona, mají lidé na to a to právo, nebo dané jednání není prostě právně postižitelné.

Předchozí i tento příspěvek dejte k přezkoumání Vašimi studenty, kolegy či přáteli dle libosti, v žádném případě není mým úmyslem někoho klamat a nepíšu sem proto, že jsem podrážděný, jak uvádí paní Kortanová, psát sem není mou povinností, píšu sem proto, že mě toto téma zajímá a budu rád, když si to někdo přečte a dozví se, že se může například vzdát práva na odvolání, že má na odvolání 15 dní, proč se nevedlo přestupkové řízení v řešeném sporu atd., zároveň se tím sám učím.

Děkuji Vám za Vaše dotazy

K příspěvkům paní Kortanové:

Rozhodnutí, které vydal kolega Petruška ohledně kácení před sklářskou školou, přezkoumali na základě podnětu paní Kortanové, jak Krajský úřad Libereckého kraje, tak Česká inspekce životního prostředí a shledali v rozhodnutí formální chyby, které nemají vliv na zákonnost rozhodnutí. Na začátku rozhodnutí je mylně uvedeno město Ž. Brod jako žadatel, ve výrokové části (ta je důležitá) je již správně uveden Liberecký kraj v zastoupení ředitele školy, ve spise je žádost podaná opět ředitelem školy. Chybou pana kolegy se z města opravdu nestane žadatel, na kterého by přecházeli práva anebo povinnosti žadatele.

Krásné dny přeje

Bc. Vítězslav Prchal

referent odboru životního prostředí