Český autoland se rozpíná. Autoprůmysl má rekordní poptávku po nových prostorech

Příliv investic automobilového průmyslu pokračuje. Loni firmy z oboru přišly do agentury CzechInvest s projekty za 21,1 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem oproti roku 2013. A letos pro vyšší výrobu potřebují nové prostory.

Podle poradenské společnosti CBRE je poptávka po nájmech ze strany automobilového průmyslu letos rekordní. Za první pololetí letošního roku tvoří tento obor celou třetinu zájmu o výrobní a skladovací prostory, tedy více, než by odpovídalo stávající síle oboru v české ekonomice. Pro srovnání, loni byl podíl autoprůmyslu v nových nájmech 15 procent.

Výrobců dílů v Česku přibývá hned z několika důvodů. Pokračuje přesun výroby ze západní Evropy do levnějších nových členských zemí EU. Do Česka přicházejí i výrobci z Asie, kteří chtějí být blíže evropským automobilkám. Pomáhá i to, že se v Česku i jeho okolí vyrábí stále více aut. Například se zvýší výroba v závodě Škody Auto v Kvasinách a firma Jaguar Land Rover postaví nový závod ve slovenské Nitře.

Kvůli převaze poptávky po prostorech i lidech stále více výrobců dílů hledá nová místa, kam výrobu umístit. Ve stávajících oblastech automobilového průmyslu jsou vysoké nájmy i mzdy, o každého zaměstnance je navíc třeba se přetahovat. "Pozornost investorů se tak zaměřuje i na sever Čech a nově i okolí Hodonína," říká Lukáš Šaling z CBRE, který pro nové investory zpracovával studii vhodnosti různých lokalit.

Severní Čechy a jih Moravy u dálnice na Bratislavu spojuje nízká úroveň mezd, u dělníků pod 20 tisíc korun měsíčně, a nadprůměrně vysoká dostupnost vhodných pracovníků. Na severu Čech lze počítat i s vyšší státní podporou pro nezaměstnaností postižený region, a tedy i řadou připravených průmyslových zón, jako je například ta u Žatce, kam hned několik výrobců dílů nyní míří.

Naopak stávající zóny automobilového průmyslu, jako je například okolí Mladé Boleslavi, dálnice D5 u Plzně či oblast od kolínské TPCA po závod Škody Auto v Kvasinách, odrazují nadprůměrnými mzdami i nižší dostupností lidí. Vhodné průmyslové zóny jsou navíc obsazené. "Pro některé dodavatele má ale přesto smysl tam novou výrobu zavádět," tvrdí Šaling.

Záleží i na tom, jak rychle je možné nový závod vybudovat.

Pro dodavatele je důležité i to, aby své zboží snadno dostali přímo do automobilek. Právě proto se stahují buď přímo k výrobcům, nebo alespoň k dálnicím, které k nim vedou. Pokud není výrobce dílů schopen kvůli přílišné vzdálenosti dodávat včas a pravidelně, nemá šanci kontrakt získat − nebo musí vybudovat mezisklad poblíž odběratele. A to stojí peníze.

Z Česka je dobrá dostupnost jak do německých automobilek, tak do těch v Polsku, na Slovensku, v Rakousku či Maďarsku.

V okruhu 500 kilometrů od středu Česka je hned 33 závodů automobilek. Výhodou jsou i mzdy, které jsou třikrát nižší než v Německu.

Hodonínsko či Břeclavsko nebyly dosud pro obor podle údajů agentury CzechInvest příliš populární oblasti. Míří tam násobně méně investic než na sever Čech. Vše ale může změnit výstavba nového závodu automobilky Jaguar Land Rover v Nitře. Právě z Hodonína je možné do dvou hodin dopravit díly hned do tří slovenských automobilek − do bratislavského Volkswagenu, trnavského Peugeotu a nitranského Jaguaru. Přitom mzdy v Česku jsou v průměru nižší než na Slovensku.

Kliknutím na obrázky se grafiky zvětší.

Dobry den, prilakat zajem velkeho investora jiste neni snadna vec.   Casto ale slysime argumenty - proc to "z principu" nejde - ktere zni ne moc presvedcive. Nehodlam soudit, jak moc rozhoduje tech extra 12 km "Obesence" navic  napriklad  ve srovnani s prumyslovou zonou u Pyramu u Turnova -   ale trochu mne drazdi ty vecne nekonkretni stiznosti na "zaplavovou zonu" na Porici. (V Praze Karline je mimochodem zaplavova zona, kde roku 2002 bylo 3m vody  lokalitou s nejvetsim stavebnim  develioperskym ruchem.)   Proto bych se pametniku rad zeptal, jak velke realne skody udelaly stolete povodne let 1978 a 2000 treba prave v arealu Zeleznobrodslkho skla.  Na budovach a zarizenich.  Aby ta argumentace "odepsanosti prislusne lokality v dusledku nebezpeci povodni" nebyla jako pred  lety v Turnove, kde  s odkazem na nebezpeci ohrozeni povodnemi  museli   zrusit  i betonovy bazen koupaliste v Dolankach... 

KV Final staví v Ralsku nový závod, příští rok zaměstná sto lidí

Dobre tema. Pokud je jakykoliv prumysl v Brode obtizne resitelny ci passe, co tedy jit postupne cestou: turistika+vse, co je s tim spojene. Je to pomalejsi cesta z krize - nenabidne zezacatku tolik prace jako velkovyroba, ale pripada mi dlouhodobe udrzitelnejsi a zde tak nejak patricnejsi. Mohu se hluboce mylit..ale napriklad takove mestske koupaliste..tristni.. Jeho revitalizace by mohla prilakat turisty z okoli, kteri zatim nemaji duvod zapojit Brod do trasy. Atd atd..

Jediný řešení je ty objekty vykoupit v současné podobě jsou podle mě neprodejné, v současné době se staví nízké zateplené haly budovu žbs nikdo nekoupí je to neprodejný majetek a této situaci by měla odpovídat i jejich cena od Lidlu až po ČOV zbourat a nabídnout jako průmyslovou zónu, chtělo by to začít jednat s majiteli zapojit Liberecký kraj zkusit využít dotace+ ministerstvo pro místní rozvoj. Opravdu pro současné i minulé vedení nadlidský úkol.

 AŤ s tím budete dělat cokoliv, tak Brodu chybí rozumné spojení kamkoliv. Logisticky je daleko od dálnice. Průmyslové zony se záměrně staví tak, aby měly rozumné připojení k silnicím. Umíte si představit, že na Poříč bude denně zajíždět třeba jen 30 kamionů?

Michal Havlíček napsal(a):

Nevim podle mě na tom není Brod zas tak špatně třeba jako Tanvald , z Brodu je to do Turnova na dálnici cca 10km to není zas tak špatný výkon, jsou na tom daleko hůře jiná města, těch 30 kamionů to jste trochu v jiné sféře kdyby přišla do Brodu jedna firma asi by to bylo maximum na více tam není ani místo takže bych to zas tak nehrotil těch vašich 30 kamionů nejezdí ani v Liberci do průmyslový zóny. Musíme být realisti, ale ono je to stejně k ničemu v Brodě se nic nezmění k lepšímu budou dál ubývat lidi obchody,  až se se z Brodu stane opuštěný a vylidněný Bronx.

Milan Tribuček napsal(a):

Dobry den, z hlediska dopravnich vztahu na tom Brod sice neni tak dobre jako Turnov (ktery ovsem sve polohy dulezite krizovatky dopravnich cest nedokazal nikdy rozumne vyuzit: zchatrale nadrazi a jeho okoli, zpackane reseni automobilove a  autobusove dopravy po meste, neexistence dlouhodobe, rozumne a konsistentni  koncepce pro  stavby budoucnosti jakou je planovana R35 atd.)  ale je na tom  porad mnohem lepe,  nez mnoho jinych mest v okoli - viz hned treba Semily - nemluve jinych,  zapadlych z hlediska dopravnich cest, regionech CR  

Jeste malou poznamku k sousednimu vlaknu. Chci se omluvit panu Machovi, zdalo se mi minule roky ze prilis malo komunikuje s obcany mesta -  na to, jak dulezitou funkci zastaval. Nyni vidim, ze komunikoval nadprumerne mnoho.  Co se zminovanych opomenuti za 30 000 Kc tyce - videli jsme, ze urednik na jeho miste hraje nezanedbatelnou roli pri rozhodovani o castkach tisickrat - v pripade Terminalu 1500 krat -  vetsich, nez jsou velikosti zde uvedenych opomenuti/pokut za ne. I kdyz pristoupime na argumentaci ze dotacni penize "se nepocitaji" a bere se jen prispevek Mesta,  je nepochybne, ze spravne ci mene spravne rozhodnuti urednika na jeho miste je v pripade rozhodovani o kritickych vecech  stokrat dulezitejsi, nez zapomenout na  vypalne pro archeologickou/ekologickou ci jinou  lobby apod.  (pardon, neumim to jinak nazvat, co by tak asi treba ti archeologove chteli kolem te sokolovny najit, nez smetiste z doby CSSR pripadne i prvni republiky). Tim se ovsem nijak nechci a nemohu vyjadrovat k jinym aspektum jeho kauzy, nebot do ni zdalky samozrejme nevidim  

Promiňte, ale to je možná právě kámen úrazu. Nikoho už to nezajímá, ale, podle mého názoru by možná mělo, protože ten, kdo se nepoučí z historie, je schopen ji opakovat. Jistě se shodneme na tom, že expanze výstavby průmyslových komplexů je v naší kotlině, navíc v záplavové oblasti krajně nepravděpodobná. Rovněž tak je velmi těžké rázně zredukovat bytový fond stavěný do zcela jiných podmínek. To že se ŽBS již nikdy nevrátí do bývalé podoby je naprosto jasné, nicméně železobetonový lehce přestavitelný skelet bývalé fabriky by šel jistě průmyslově využít i k jiným účelům. Je však, podle mne, velmi těžké i pro nejvýkonnější městské managery shánět investory pro smysluplné využití cizího soukromého majetku. Něco jiného by bylo, kdyby město pozemky nebo budovy, jako např. bývalý internát na Poříčí, vlastnilo a mělo navíc investorům co nabídnout. Ona je dnes zřejmě jen nabídka pracovních sil v místě opravdu málo.

Nejsem pesimista a Železný Brod mám rád a věřím, že město postupem času pomalu smaže zatím znatelný nepoměr městské zaměstnanosti a možnosti bydlení. Je obdivuhodné, že absolutní většina místních se se ztrátou zaměstnání během pár let vyrovnala a našla uplatnění v okolních městech, která měla větší územní štěstí na vytváření nových pracovních příležitostí. Je to můj názor a nikde není psáno, že je ten jedině správný, od toho je zde diskusní fórum, těším se na názory a reakce.

Hezký den.