Dobrý den, chtěl bych zde otevřít diskuzi na téma ekonomická situace města a možnosti jak ji změnit. Současný pohled na město bych přirovnal ke spálené zemi a je asi všem jasné, že situace se začíná stávat kritickou, nejhorší je pohled na neustále se zavírající obchody a vylidňovaní města. Je hezké že vedení města řeší nový terminál, zatepluje školy, opravuje střechy ,ale aby také za chvíli bylo pro koho. Mladí utíkají za prací do silnějších oblastí. Chtěl bych se tímto zeptat zdali se vedení města tímto problémem zabývá a hledá nějaké možnosti jak tuto zoufalou situaci změnit. Podle mě je to problém číslo 1 a celá radnice by měla dělat vše možné co je v jejích silách. Pokud se v Železném Brodě neobjevý nový ekonomicky silný prvek je konec město se úplně vylidní a zbydou jen důchodci a romští spoluobčané. Je jasné že poloha města nedává mnoho možností, pro investory jediné místo je průmyslová zóna bývalé kolory a ŽBS zde v "zátopové oblasti" je jediná možnost i prostor pro nového investora a město by mělo hledat cestu jak tuto oblast i případně získat a nabízet je případným investorům úkol je to nanejvýš těžký, apeluji na pana Horáčka a jeho blahobytné působení v poslanecké sněmovně aby využil svých kontaktů a udělal něco pro Železný Brod zdá se mi, že vedení města čeká na zázrak neviditelné ruky trhu, ale ten sám od sebe do Brodu nepřijde. Jak se říká kdo nic nedělá nic nezkazí. Stačí se podívat na Turnov a jeho neustéle se rozrůstající průyslovou zónu ve Vesecku a rozrůstající se Teneco v Hodkovicích to by se skara někdo nenašel kdo by šel za levnou pracovní sílou do ŽB ??

Dobrý den. Mám pocit, že současný stav zaměstnanosti a bydlení v Železném Brodě mohou současní zastupitelé, vzhledem k naší kotlině, jen velmi těžko administrativně zásadně ovlivňovat a korigovat. Prapříčina podle mého názoru spočívá v historickém období, na které nejsem ani trochu pyšný, nicméně ukazuje, že jakékoliv násilné přerušení přirozeného vývoje, ztráta soudnosti a ostražitosti může mít mnohdy pro krajinu i obyvatele fatální následky. Záměrně nevzpomínám zánik textilky v Brodě, protože ta měla historickou kontinuitu přes staletí. Dovolím si však připomenout dlouhý úsek městských dějin, který, podle mého názoru současný stav města zapříčinil. Nazval jsem jej „Vznik a zánik ŽBS“ a musím varovat, že se jedná o poněkud obsáhlou úvahu.

Motto: „Kdo chce milovati české sklo, musí mu rozumět, poznat je a chápat. A není porozumění bez opravdové znalosti sklářského umění, jeho dlouhé cesty, jak se rodí, vzniká, roste, žije, než dokončené dílo se představí našim zrakům. Jak málokdo tuší tajemnost této práce, jak málo lidí zná ze zkušenosti složitý postup výroby skla jako hmoty a činnost skláře-člověka, který dechem svých rtů formuje žhoucí hmotu, často se slzami v očích, vysílených plameny tavicích pecí. Úkol skla v životě člověka má vyšší účel než hmoty jiné, třeba sebe dražší. Milovati sklo znamená zapomenutí tmy a stínů, značí povznesení se k světlu a jasu. Zadívati se vzhůru do duhových reflexí a záře, státi se ušlechtilejší a jasnější lidskou bytostí! Milovati sklo je tolik jako obdivovati a ceniti ony vlastnosti, jež tvoří jeho trvalou hodnotu, tj. poctivost hmoty a poctivost práce."

Josef Drahoňovský II. mezinárodním sklářský kongres v Londýně 1936

Historie zušlechťování skla sahá na Železnobrodsku až někam do druhé poloviny 16. století. Výroba a zpracování skla a skleněné bižuterie byly založeny v Železném Brodě a okolí v převážné většině na českých firmách a živnostech. Dle dobových Almanachů, byly nesčetné druhy výrobků desítek firem prostřednictvím místních vývozních domů a společností exportovány z 90 % do světa. Tento vývoz směřoval především do Spojených států amerických, Indie, Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, kde díky jakosti těchto výrobků, vkusu, vynalézavosti a kombinačnímu smyslu sklářských výrobců, byl vyvážený sortiment velice žádaný.

K umělecké a technické úrovni železnobrodského skla, k jeho konkurenceschopnosti ve světě, velikou měrou přispělo usnesení Národního shromáždění z 12. prosince 1919, kterým bylo povoleno zřídit první českou odbornou sklářskou školu v Železném Brodě. Další rok byla zahájena výuka a obecně měla přispět k výchově českých odborníků pro tehdejší sklářskou výrobu na Železnobrodsku a Jablonecku.

Uměleckou průmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě prošla řada vynikajících osobností, ať již jako profesoři nebo absolventi, z nichž mnozí dosáhli vysokých ocenění a uznání. Je zajímavé, že někteří větších v zahraničí než doma.

Vztah ke sklu, škole i městu lze vycítit i z vyznání prvního ředitele architekta Aloise Meteláka: "Měl jsem rád práci ve škole, odejít jsem nemohl a nikdy jsem toho nelitoval. Město je krásně položené, na krajinu kolem neomrzí se dívat. A pak, nedaleko jsou Krkonoše. V blízkém okolí jsem nadšen Malou Skálou, Suchými skalami. Když si vylezete u nás na kopec, máte denně před očima celé panorama. Výhled je pěkný za každého počasí, v létě i v zimě. Kouzelné pohledy dává řeka Jizera, která dělá přes Brod pěkně točené S. Dříve tu bylo dobře zachované dřevěné město, škoda, že ty domky pomalu jeden po druhém mizí. Škoda, moc se mi líbily".

Nelze bohužel zjistit, co by pan architekt s výtvarným cítěním a smyslem pro proporce říkal dnešním panelovým výškovým domům a sídlištím. Rovněž nelze přesně zjistit jak by vypadala současná průmyslová struktura Železnobrodska, pokud by nebyl její přirozený vývoj přerušen dvěma světovými válkami a únorem 1948, lze pouze odhadovat. Je však více nežli pravděpodobné, že by to nebyla podoba dneška.

Před druhou světovou válkou se výrobou a zušlechťováním skla zabývaly desítky českých firem a živností a faktem zůstane, že naprosto všichni tito podnikatelé o své firmy a živnosti zakrátko po skončení války přišli. Dobu, osobních tragédií kdy „národní“ podniky vznikaly a soukromé zanikaly takřka přes noc, z moci úřední, propagační brožury s.p. ŽBS popisují takto:

"Již v únoru 1948, po jmenování obrozené Národní fronty, se v Železném Brodě scházejí straničtí a odboroví funkcionáři a zástupci sklářských dělníků a dávají podnět k socializaci sklářského a bižuterního průmyslu na Železnobrodsku. Nejdříve formou Národních správ, které byly vyhlášeny nad prvními 53 sklářskými a bižuterními firmami a živnostmi. Rozhodnutím expozitury ONV v Železném Brodě pod č. 3036/48 byla vytvořená Národní správa skleněného zboží a výrobků z umělých hmot a již 7. dubna 1948 byl se zpětnou platností k 1.lednu 1948 utvořen národní podnik Železnobrodské sklo Železný Brod".

Z toho je zřejmé, že si na Železnobrodsku opravdu se znárodňováním pospíšili. Majitelé soukromých sklářských firem a živností obdrželi tzv. „Výměr“, který pro ně znamenal ztrátu majetku spojeného s podnikáním, přesněji přišli o aktiva a pasiva /úvěry/ spláceli mnozí ještě dlouhá léta. Tento brutální dokument obsahoval závěrem konstatování: "Toto rozhodnutí je konečné a opírá se o citovaná zákonná ustanovení".

Socialističtí podnikatelé pak postupně „realizovali různá usnesení sjezdů KSČ“, pověřující je k plánovitému rozvoji a centralizaci sklářského a bižuterního průmyslu. Na sklonku jejich éry převážná většina nositelů sklářských tradic v Železném Brodě z důvodu naprosté absence jiných možností tvořila a pracovala v jedné velkovýrobně a přespávala v panelových sídlištích. Výjimkou v oboru skla byli osobnosti které dosáhli takového světového věhlasu, který jim zajišťoval relativní svobodu. Opravdu nevyčíslitelné materiální i morální škody způsobila snaha režimu vše centralizovat a mít pod kontrolou. V roce 1966 byla centralizace dokončena dokončením nového závodu v Železném Brodě, kam byli konečně soustředěni všichni zaměstnanci z malých jim přívětivých dílniček.

Každý, kdo se kdy seriózně a systémově zabýval a zabývá odstátněním a privatizací ví, jak je nesmírně složité takový průmyslový komplex z dob tuhého centralismu s kapacitou cca 2 000 zaměstnanců, dovést k prosperitě v tržním systému. Pokud navíc zaměstnává v provinčním městě bez jiného průmyslu, s cca 3500 obyvateli v produktivním věku, jednoho či více členů téměř každé rodiny, je to ještě mnohem složitější.

V takovém postavení se ocitlo po roce 1990 nově rekonstruované vedení firmy ŽBS, bez mnohaleté praxe v řídící sféře, bez zkušeností a vazeb na dlouhodobě budované sítě kontaktů, které mělo navíc od počátku devadesátých let i poněkud jiný názor na regionální strategii odstátnění a privatizaci tzv. „rodinného stříbra".

Ta vznikla krátce po listopadu 1989 v sousedním Jablonci n. N., jako konsenzus lidí různých postavení v bižuterním, sklářském a obchodním oboru, kteří se aktivně podíleli na odstátnění a privatizaci segmentů bývalých „PZO Jablonex“ a „k.p. Jablonecké bižuterie“. Po zrušení GŘ, pro Železný Brod poněkud paradoxně, spočívala strategie opět ve spojení centrálních výrobních subjektů za účelem obrany proti zahraničnímu kapitálu a konkurenci s cílem minimalizovat náklady a maximalizovat výnosy a uchovat majetek v českých rukách. Věcně zřejmě správná úvaha, nicméně v rámci okruhu kde vznikla. Nutno totiž připomenout, že v Jablonci nad Nisou byla situace po roce 1990 oproti Železnému Brodu z geografického i historického hlediska zcela odlišná. Česká historie skla a bižuterie v regionu bývalých Sudet začínala po roce 1945 s odsunem německých majitelů firem a s nastupující centralizací. Nebylo tudíž na co navazovat, kam se vracet, odpadly restituce, nedocházelo k obnově původních živností ani firem. Železný Brod patřil historicky vždy tzv. do kraje na rozdíl od tzv. pohraničního Jablonce n.N. Lidé, kteří do „rodinného stříbra“ zahrnuli též Železný Brod v němž kořeny jistě neměli a nemají, ostatně jejich jména jsou veřejně přístupná v „Obchodním rejstříku“ Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Vraťme se ale do Železného Brodu, kde mnoho obyvatel panelových sídlišť na přelomu osmdesátých a devadesátých let pracuje v ŽBS. Nové vedení, kterému spadlo neblahé dědictví centralizace do klína, v roce 1993 vypracovalo privatizační projekt, v němž byla nabídnuta spoluúčast zaměstnancům sdružených do nově založené a.s. KORÁL. Základní jmění této společnosti tvořil souhrn vkladů potenciálních akcionářů, který spolu s úvěrem měl sloužit k nákupu většinových akcií a.s. Železnobrodského skla. V tomto projektu bylo počítáno s kooperací na tržních základech s mnoha novými regionálními živnostmi. Pozn.: Na podobných základech byla zprivatizována Jablonecká Preciosa a.s. Privatizační projekt na ŽBS byl dne 16. června 1993 pod č.318 schválen vládou Václava Klause.

Postupně se více či méně úspěšně dařilo vyřídit restituční nároky, odbourávat ztrátové a vysoce nákladové činnosti, stabilizovat zaměstnance, sortiment i kvalitu produkce, transformovat od 1. března 1994 státní podnik na státní akciovou společnost, hledat a nacházet různé obchodní příležitosti pomocí vlastního marketinku a obchodního úseku. Majetek nepotřebný k obchodně výrobní činnosti byl prodán nebo převeden na město. Dobrovolný i vynucený, odchod cca 600 zaměstnanců, během krátké doby, do vlastních, nově vzniklých či obnovených živností, zásadním způsobem neovlivnil chod firmy ani zaměstnanost v regionu. Ne všechno se dařilo, např. bylo poskytnuto několik, na první pohled výhodných půjček, které se později ukázaly jako rizikové. Monopolní sklářský zaměstnavatel na Železnobrodsku s.p. ŽBS, nositel státního vyznamenání za zásluhy o výstavbu, podnik 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, podnik 25. výročí založení KSČ, se v bolestech postupně měnil, přes zásadní výhrady, výpady i nesouhlas nositelů podobných vyznamenání. Management se konjunkturální výkyvy snažil eliminovat podporou i momentálně méně ziskových programů, což samozřejmě poněkud snižovalo zisk, ale na druhou stranu nezaměstnanost na Železnobrodsku byla minimální. Dalším krokem plynoucím z logiky věci byl pronájem části areálu firmě Titania s.r.o. a podobné pronájmy měly následovat. Po rozpadu centrální výroby skla a bižuterie bylo zakrátko jasné, že jediná firma nemůže efektivně a dlouhodobě využívat rozsáhlé a nákladné výrobní prostory, přestože, podle slov tehdejšího ředitele společnosti a předsedy představenstva a.s. Ing. Františka Peňáze CSc., spoluautora privatizačního projektu, společnost do července roku 1997, přes všeobecně známou platební morálku, nedostala ani náznakem do jakékoliv platební neschopnosti.

Veškeré závazky vůči státnímu rozpočtu /daně z příjmu, odvody z mezd, DPH apod./, zákonným pojištěním a dodavatelům plnila beze zbytků. Za rok 1996 vykázala zisk po zdanění ve výši cca 15,2 mil. Kč., poměr výroby a zakázek měla vyrovnaný. 1 200 zaměstnancům byly vždy řádně vyplaceny jejich finanční nároky i mzdy. Společnost měla výraznou převahu platební obchodní bilance ve směru vývozu a odvedla v roce 1996 na daních z příjmů právnických osob cca 10,35 mil. Kč, fyzických osob cca 11,2 mil., na zdravotní zákonné pojištění cca 27,8 mil., sociální cca 33,85 mil., DPH odvedla ve výši cca 34 mil. Kč. To celé sečteno a podtrženo činilo to cca 117,2 mil. Kč. Jen ve věci privatizace, vzhledem k neustálým administrativním problémům a posunům termínů se neměnilo téměř nic, kromě kosmetické úpravy názvu v roce 1994 ze státní podnik na státní akciová společnost.

Zatím co státní akciová společnost ŽBS, podle veřejných ročních uzávěrek, tvořila stále větší nerozdělený zisk, jednání, podle managementu a.s. ŽBS, s bankami o půjčkách na dokončení odstátnění v intencích původního privatizačního projektu, stejně jako jednání s FNM (Fond národního majetku) o splátkových kalendářích, byla stále méně úspěšná. Z vyjádření tehdejších představitelů a.s.ŽBS byl při jednání s bankami i FNM stále více patrný zájem jakési třetí strany o získání, v té době lukrativní a prosperující, státní akciové společnosti.

Události po dalších parlamentních volbách které na sebe nenechaly dlouho čekat, jim, podle mého názoru, dávají za pravdu.

31.července 1999, zhruba rok po nástupu vlády Miloše Zemana, valná hromada složená ze zástupců FNM a menšinových akcionářů, zcela zrekonstruovala vedení ŽBS a.s.

16. února 2000 usnesením vlády č. 196 + P, došlo ke zrušení původního privatizačního projektu.

Pozn. Této zásadní a přelomové valné hromady se zúčastnil za menšinové akcionáře mj. i zástupce MÚ Železný Brod (vlastníka 5,26% akcií ŽBS, které byly v roce 2001 prodány s.r.o. Bijou Terra, se souhlasem zastupitelstva města.), tehdejší starosta Mgr. Václav Horáček, který vzápětí poskytl tisku informaci o odvrácení hrozby vytunelování ŽBS. Privatizace a.s. ŽBS poté nabrala obrátky.

FNM ČR v souladu s usnesením vlády ve spolupráci s MF ČR a MPO ČR vyhlásil veřejné výběrové řízení na nabyvatele 211 046 kusů akcií, což představovalo 89,26% (pozn. v rozhodnutí vlády 84,8%) akcií akciové společnosti Železnobrodské sklo a.s., IČO 60278226. Vyhlašovaná minimální hodnota nabídky na celý balík akcií činila 240.000.000,- Kč.

27. listopadu 2000 pak pod č. 1192 byl usnesením vlády vyhlášen a schválen výsledek.

Oficiální záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 27. 11 2000:

Libor Rouček, mluvčí vlády:

Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Rád bych vás seznámil s tím, že vláda schválila výsledek veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo a návrh dokončení privatizace majetkové účasti státu metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi. Tímto předem určeným vlastníkem se stává společnost Bijou Terra s.r.o., což je subjekt, který vytvořily společnosti Precioza, Ornela a Jablonex. Toto rozhodnutí bylo zvoleno na základě výběrového řízení, kterého se zúčastnily tři firmy, a to firmy: LIf, Agentura Diamond, s.r.o. a Bijou Terra. Nabídka společnosti Bijou Terra byla druhá nejvyšší, ta cena je 280 191 180 korun, což představuje 1330 korun za jednu akcii. Vyšší byla nabídka Agentury Diamond, která byla v ceně 1332 koruny za akcii, což dává 281 113 272 koruny, rozdíl činí asi 425 000 korun.

Důvod proč byla vybrána druhá nabídka v pořadí byla především dána podnikatelským záměrem a také historií dosavadní činnosti v oblasti sklářského a bižuterního průmyslu, které hovořily ve prospěch společnosti Bijou Terra. Proto hodnotitelská meziresortní komise doporučila vládě dát přednost té, sice o půl milionu nižší, leč podle jejího názoru kvalitnější, nabídce společnosti Bijou Terra. Obě předkladatelská ministerstva, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí se s tímto návrhem ztotožnily a vláda jej také dnes v této podobě schválila.

14. února 2001 došla pak žádost o povolení spojení vybraných podniků do Brna na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

19. března 2001 předseda výkonného výboru FNM ČR Jiří Havel a 2. místopředseda Jan Juchelka podepsali kupní smlouvu se společností Bijou Terra, s.r.o., která zvítězila ve veřejném výběrovém řízení o 89,26 % akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s. K fyzickému převodu akcií došlo po převodu celé kupní ceny na účet FNM ČR.

17. dubna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže S 9/01450/01OF V Brně vydal povolení ke spojení podniků Železnobrodské sklo a.s.a Bijou Terra, s.r.o. s podmínkami. V nich se mj. praví:

Z hlediska zajištění dlouhodobých odbytových potřeb ŽBS, vyplývajících nejen ze současných kapacitních možností, ale i rozvojových plánů, považují účastníci řízení za optimální plně využít celosvětového teritoriálního záběru, distribučních prostředků a forem kterými disponují největší bižuterní exportéři v České republice. Zajistí se tak vyšší exportní výkonnosti společnosti ŽBS včetně efektivnosti, přičemž se očekává celkové snižování nákladů na obchodní služby.

Skutečnost, že účastníci řízení dávají k dispozici pro současné i budoucí odbytové potřeby ŽBS výše uvedené vývozní i prodejní struktury, které svým teritoriálním rozsahem a šíří prodejního sortimentu nemají v tomto oboru ve světě srovnání, má pro další ekonomický rozvoj a stabilitu ŽBS zcela zásadní význam.

Zabezpečení investičního rozvoje je z pohledu účastníků řízení považováno za jednu z nejvýznamnějších výhod spojení. Předpokládá se totiž zajištění revitalizace technického rozvoje v oblasti technologií, které jsou klíčové pro další rozvoj ŽBS, a dále poskytnutí zcela nových technologií, know how i finančního zabezpečení. Jedná se zejména o oblast tavení a tvarování skla, . . .

Zajištění zaměstnanosti je další uvedený pozitivní dopad spojení. Rozhodujícím parametrem pro zachování zaměstnanosti v odvětví skla a bižuterie je především udržení a zvýšení exportní konkurenceschopnosti. Účastníci řízení jsou si zvláště vědomi toho, že udržení a zvýšení konkurenceschopnosti skleněné bižuterie je mimořádně důležité pro udržení zaměstnanosti v ŽBS, které představuje rozhodující zdroj pracovních příležitostí v regionu Železný Brod a okolí.

Úřad po zhodnocení předložených podkladů mj. dospěl k závěru, že pokud jde o rozvoj výzkumu a vývoje, koncentrace umožní spojení zejména finančních prostředků, což může vést k vývoji a vzniku nových technologií a k inovaci stávající techniky.

Shrnutí efektů posuzovaného spojení mj.: Zajištění odbytu produkce ŽBS a jeho efektivního vývoje jako základních předpokladů pro udržení zaměstnanosti v oblasti regionu.

17. dubna 2001došlo k fůzi firem:

Železnobrodské sklo a.s., Železný Brod, Průmyslová 702

Bijou Terra, s.r.o., Jablonec nad Nisou, U přehrady 61

Bižuterie Česká Mincovna a.s., Jablonec nad Nisou, U přehrady 61

ORNELA, akciová společnost, Zásada č. 317

PRECIOSA, a.s., Jablonec nad Nisou, Opletalova 17

Majitel a.s. PRECIOSA, zřejmě tehdy správně pochopil a vyhodnotil výsledky této fúze, záhy svůj podíl prodal budoucím zakladatelům nechvalně známé a.s. Jablonex Group.

30.září 2005 byla firma Železnobrodské sklo Železný Brod, Průmyslová 702, vymazána z obchodního rejstříku a její nástupnickou organizací se stala, prostřednictvím vlastníka Bijou Terra, s.r.o., JABLONEX GROUP a.s., kterou vlastnila ze 73 % zhruba dvacítka manažerů sdružených ve firmě BTC Bijouterie Trading Company, z 25% rakouská firma s českými kořeny Swarovski, zbytek drobní akcionáři.

31.srpna 2009 JABLONEX GROUP a.s. definitivně zastavila výrobu v Železném Brodě.

V Jablonci nad Nisou definitivně skončil bižuterní gigant, společnost Jablonex Group. Silná koruna, levná asijská bižuterie a především neschopnost vlastníků se dohodnout, jak společnost vést dál, způsobily rozpad.

Práci ztratilo zhruba 3 900 lidí. Definitivně výroba bižuterie skončila v roce 2009. Akcionáři začali rozprodávat majetek, udali značku Jablonex a 90 procent akcií.

Výsměchem nezaměstnaným je i současná webová stránka JABLONEX GROUP a.s., kde se mj. praví:

Firma prošla úspěšnou restrukturalizací na realitní společnost. Naším cílem je rozvíjet rozsáhlé areály a vytvořit nejkvalitnější podnikatelské centrum v regionu Jablonecka. Areály nabízejí kombinaci administrativních, skladovacích a výrobních prostor v jediné lokalitě. Kvalitní zázemí ve spojení s příznivými cenami vytváří příležitosti pro začínající podnikatele i rozjeté firmy.

V době zrušení původního privatizačního projektu vládou ČSSD, úplné rekonstrukce vedení a.s. ŽBS, schvalování prodeje ŽBS firmě Bijou Terra, s. r. o., podání žádosti o povolení fůze ŽBS a.s. na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podpisů FNM kupní smlouvy se společností Bijou Terra a vydání povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně k fůzi Železnobrodského skla a.s., byl, podle výpisu z obchodního rejstříku, členem a následně předsedou dozorčí rady a.s. ŽBS starosta města Železný Brod pan Mgr. Václav Horáček.

Docela zajímavá se v této souvislosti jeví jeho následná prohlášení v tisku, po roce 2009, kdy Jablonex Group totálně zkrachoval a výroba v areálu ŽBS Železný Brod byla ukončena, např.:

„Léta jsme se chlubili nezaměstnaností kolem čtyř a půl procenta a teď už jsme někde na patnácti procentní hranici, což je tragédie. Byl to ale dlouhodobý proces. V bývalém Železnobrodském skle se postupně propouštělo několik posledních let a nynější ukončení výroby a plánovaný odprodej areálu je jen třešničkou na dortu toho všeho,“ konstatoval Václav Horáček.

V Brodě podle něj panuje obecný názor, že konec Železnobrodského skla vlastně začal už v době, kdy se závod sloučil s několika dalšími podniky a vznikla společnost Jablonex Group. „Místním se to nikdy nelíbilo a mně taky ne,“ poznamenal starosta.

Spor o záchranu Jablonexu

Václav Horáček se stal terčem kritiky odborového předáka železnobrodské pobočky sklářské společnosti Jablonex Group. Pobočka právě v Brodě ukončila činnost a zahájila propouštění sklářů. Předák uvedl, že starosta Horáček se údajně pro záchranu podniku v Železném Brodě příliš neangažoval:

"Nemyslím si to jen já, ale většina lidí z fabriky. Pan Horáček se zasloužil o to, že z původního podniku Železnobrodské sklo odešel management, který ho chtěl zprivatizovat, a firmu získal Jablonex," řekl předák a dodal: "Pan starosta si myslel, že společnost rozkrádají, a nechal je vyházet. Dá se ale pak diskutovat, jestli by to dopadlo tak jako teď."

Václav Horáček si však za svým postupem stál:

"Samozřejmě že bych byl rád, kdyby se zachovala původní železnobrodská sklárna, městu ztráta značky uškodila. Ale zajímala se o ni neznámá společnost, která měla sídlo na Panenských ostrovech, to bylo podivné," uvedl pro server Aktuálně Horáček.

Faktem zůstane, že prostřednictvím Fondu národního majetku České republiky (zrušeného), Vlády ČR (odvolané), Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (nekompetentní rozvahy a katastrofální dopady fůze), MÚ Železného Brodu do roku 2001 držitele 5,26% akcií a.s.ŽBS, dvaceti fyzických osob a jedné právnické (nikdy neměli s Železným Brodem nic společného), se vyrovnalo Železnobrodsko s totalitní minulostí, nicméně, dle mého názoru, na to doplatili ti nesprávní.

Prameny: Firemní časopis a.s.ŽBS „Profil“, Železnobrodský Almanach 1946, internetové informace státních institucí, denní a odborný tisk, osobní zkušenost.

Zdeněk Hromas

Železný Brod

Pane Hromas zajímavé, ale tohle už nikoho nezajímá stalo se, sklo odešlo a v takovém měřítku jako tu dřív bylo, už se nikdy nevrátí - nyní by spíš stálo zato zajímat se o ty pozemky bývalé Kolory a ŽBS a usilovat o příchod nového investora - např automotive, ale i z jiných odvětví když se v Turnově Ontex neustále rozrůstá ale i jiné další firmy Vesecko je už téměř zastavěné, nestálo by zato udělat něco proto je sem dostat ?? Podívejte se jak dopadl OP Prostějov = zbourán, jediné rozumné zbourat získat do majetku města a nabídnout za 1 Kč , ale toto je práce pro hodně výkonného managera ke vší úctě k současnému vedení města i bývalému. 

Promiňte, ale to je možná právě kámen úrazu. Nikoho už to nezajímá, ale, podle mého názoru by možná mělo, protože ten, kdo se nepoučí z historie, je schopen ji opakovat. Jistě se shodneme na tom, že expanze výstavby průmyslových komplexů je v naší kotlině, navíc v záplavové oblasti krajně nepravděpodobná. Rovněž tak je velmi těžké rázně zredukovat bytový fond stavěný do zcela jiných podmínek. To že se ŽBS již nikdy nevrátí do bývalé podoby je naprosto jasné, nicméně železobetonový lehce přestavitelný skelet bývalé fabriky by šel jistě průmyslově využít i k jiným účelům. Je však, podle mne, velmi těžké i pro nejvýkonnější městské managery shánět investory pro smysluplné využití cizího soukromého majetku. Něco jiného by bylo, kdyby město pozemky nebo budovy, jako např. bývalý internát na Poříčí, vlastnilo a mělo navíc investorům co nabídnout. Ona je dnes zřejmě jen nabídka pracovních sil v místě opravdu málo.

Nejsem pesimista a Železný Brod mám rád a věřím, že město postupem času pomalu smaže zatím znatelný nepoměr městské zaměstnanosti a možnosti bydlení. Je obdivuhodné, že absolutní většina místních se se ztrátou zaměstnání během pár let vyrovnala a našla uplatnění v okolních městech, která měla větší územní štěstí na vytváření nových pracovních příležitostí. Je to můj názor a nikde není psáno, že je ten jedině správný, od toho je zde diskusní fórum, těším se na názory a reakce.

Hezký den.

Dobry den, jen drobna poznamka k te "zaplavove zone". Kolik kde bylo vody na Potici dne 8.brezna 2000, pri posledni "stolete vode"  si nevybavuji  ale v tomhle by mimochodem pomohla i ta slavna "Greenway" - kdyby vedla po pravem brehu  Jizery lehce (pulmetr by asi stacil)  nad soucasnym terenem.  Jinak v zaplavove zone Dolanek kvuli povodnim zrusili turnovsti mestane dokonce i popularni koupaliste, pry ohrozovane velkymi vodami... ;) zatimco v zaplavove zone Karlina v Praze vzniklo asi nejvetsi soucasne staveniste luxusnich megabudov.  Myslim tedy, ze "zaplavova zona" neni rozhodne  tim, co by melo nejak fatalne branit rozvoji Porice. Navic na slovo "protipovodnovy" (stejne jako na "rozhledny", cyklostezky" apod. ;) prislusne dotacni programy asi  stale jeste slysi -  treba by se pro Jizeru v Brode na Porici  dal nekdy ziskat, pri soustredenem usili Mesta, aspon zlomek tech penez,, ktere Povodi Labe pred par lety utratilo napr. na Nise v Jablonci :)

Jediný řešení je ty objekty vykoupit v současné podobě jsou podle mě neprodejné, v současné době se staví nízké zateplené haly budovu žbs nikdo nekoupí je to neprodejný majetek a této situaci by měla odpovídat i jejich cena od Lidlu až po ČOV zbourat a nabídnout jako průmyslovou zónu, chtělo by to začít jednat s majiteli zapojit Liberecký kraj zkusit využít dotace+ ministerstvo pro místní rozvoj. Opravdu pro současné i minulé vedení nadlidský úkol.

 AŤ s tím budete dělat cokoliv, tak Brodu chybí rozumné spojení kamkoliv. Logisticky je daleko od dálnice. Průmyslové zony se záměrně staví tak, aby měly rozumné připojení k silnicím. Umíte si představit, že na Poříč bude denně zajíždět třeba jen 30 kamionů?

Michal Havlíček napsal(a):

Dobry den, z hlediska dopravnich vztahu na tom Brod sice neni tak dobre jako Turnov (ktery ovsem sve polohy dulezite krizovatky dopravnich cest nedokazal nikdy rozumne vyuzit: zchatrale nadrazi a jeho okoli, zpackane reseni automobilove a  autobusove dopravy po meste, neexistence dlouhodobe, rozumne a konsistentni  koncepce pro  stavby budoucnosti jakou je planovana R35 atd.)  ale je na tom  porad mnohem lepe,  nez mnoho jinych mest v okoli - viz hned treba Semily - nemluve jinych,  zapadlych z hlediska dopravnich cest, regionech CR  

Jeste malou poznamku k sousednimu vlaknu. Chci se omluvit panu Machovi, zdalo se mi minule roky ze prilis malo komunikuje s obcany mesta -  na to, jak dulezitou funkci zastaval. Nyni vidim, ze komunikoval nadprumerne mnoho.  Co se zminovanych opomenuti za 30 000 Kc tyce - videli jsme, ze urednik na jeho miste hraje nezanedbatelnou roli pri rozhodovani o castkach tisickrat - v pripade Terminalu 1500 krat -  vetsich, nez jsou velikosti zde uvedenych opomenuti/pokut za ne. I kdyz pristoupime na argumentaci ze dotacni penize "se nepocitaji" a bere se jen prispevek Mesta,  je nepochybne, ze spravne ci mene spravne rozhodnuti urednika na jeho miste je v pripade rozhodovani o kritickych vecech  stokrat dulezitejsi, nez zapomenout na  vypalne pro archeologickou/ekologickou ci jinou  lobby apod.  (pardon, neumim to jinak nazvat, co by tak asi treba ti archeologove chteli kolem te sokolovny najit, nez smetiste z doby CSSR pripadne i prvni republiky). Tim se ovsem nijak nechci a nemohu vyjadrovat k jinym aspektum jeho kauzy, nebot do ni zdalky samozrejme nevidim  

Nevim podle mě na tom není Brod zas tak špatně třeba jako Tanvald , z Brodu je to do Turnova na dálnici cca 10km to není zas tak špatný výkon, jsou na tom daleko hůře jiná města, těch 30 kamionů to jste trochu v jiné sféře kdyby přišla do Brodu jedna firma asi by to bylo maximum na více tam není ani místo takže bych to zas tak nehrotil těch vašich 30 kamionů nejezdí ani v Liberci do průmyslový zóny. Musíme být realisti, ale ono je to stejně k ničemu v Brodě se nic nezmění k lepšímu budou dál ubývat lidi obchody,  až se se z Brodu stane opuštěný a vylidněný Bronx.

Milan Tribuček napsal(a):