Dobrý den. Na sociálních sítích jsem se vyjádřil ve smyslu:
Bylo by mnohem vhodnější se přímo zeptat zastupitelů (rady) města na oficiálním diskusním fóru města Železný Brod. Nechci se pouštět do politických spekulací na sociálních sítích, bez relevantních informací, protože mám Železný Brod rád. Rád se přidám do jakékoliv smysluplné debaty na diskusním fóru ŽB.
Zakládám proto nové
téma „Změna vedení Odboru územního plánování a regionálního
rozvoje“ a uvidíme, zda se dozvíme víc.
Pěkný den
Reakce Libereckého zastupitele na Vánoční úvahu.
Zdeněk Hromas
Čas Vánoční, čas rozjímání. Netvrdím, že mám pravdu a nikoho k rozjímání nenutím. Jak tak dlouhodobě sleduji politiku (ano, divná záliba) na všech úrovních, napadá mne spousta věcí. Někomu se to může zdát nemožné, ale napadá. Jen si vezměte, jak málo lidí v politice i v životě se odvážně a za každých okolností dlouhodobě drží hodnot, které jsou, podle jejich názoru, správné. Oni se jich nejen drží, ale i veřejně brání a prosazují.
Co je ale zajímavé, že právě tito lidé nesklízejí za své jednání a nekompromisní postoje, veřejná uznání. Skutečnost je totiž mnohdy opačná. Lámu si dlouho hlavu proč tomu tak je a napadá mne s hrůzou, že jsou možná věci Bohu libé a selským rozumem pochopitelné už společensky out? Že si občanská společnost většinově vzala za své praktiky, vedoucí k zisku i postavení, bez ohledu na nějaké „pofidérní a směšné“ hodnoty. Svědčil by o tom třeba počet volebních preferencí hejtmana Půty v LB kraji, obviněného policií z korupce.
Hodně zajímavý je i příběh pana Jiřího Kotka, zastupitele Karlových Varů za Alternativu. Právě díky Jiřímu Kotkovi se Češi dozvěděli o tom, jak probíhal výběr v Karlových Varech investora (Syner) pro stavbu sportovní haly, který všichni znají jako „karlovarskou losovačku“. On jediný z politiků přijel do Liberce v roce 2011 podpořit primátora Korytáře, při jeho odvolávání. Podle různých pramenů, za dobu existence České republiky prý neexistuje vytrvalejší a odhodlanější bytostný „kverulant“, který neohroženě narušuje zavedené pořádky či spíše kolosální nepořádky. Jiří Kotek je však již po mnoho let v boji proti tamější politicko-podnikatelské klice v bílých límečcích prakticky osamocen, přestože letos obdržel od Nadačního fondu proti korupci „Cenu za odvahu“.
Přeji všem zdraví a pěkné Vánoce.
Tak je to marný nebo to není marný?
Napsal Čeček Jiří
Kategorie:
Komentáře zastupitelů
Zveřejněno: 20. prosinec 2016
Jako reakci na příspěvek pana Hromase v diskusi pod článkem o odvolávací frašce na prosincovém zastupitelstvu jsem napsal: „Ano pane Hromasi máte pravdu. Je to marný, je to marný, je to marný...“ Cítím potřebu se k tomuto tématu vyjádřit obšírněji a uvést ho na pravou míru, abych předešel zavádějicí interpretaci, tak jako se to stalo Nestorovi.
Hned na počátku to nejdůležitější. Tento výrok není v žádném případě výrazem mé rezignace. Pokud chce být čtenář tohoto artiklu v obraze, doporučuji aby si příspěvek pana Hromase přečetl. Využiji zároveň této příležitosti a vyslovím na tomto místě autorovi uznání za jeho občanskou angažovanost a především schopnost se i s handicapem „pouhého“ vnějšího pozorovatele politického dění v této problematice spolehlivě orientovat. Až bude tato společnost disponovat většinou takovýchto občanů, bude prakticky vyloučeno aby jí ovládali lidé, které dříve či později (z pohledu občanské společnosti v lepším případě) nahání protikorupční policie. Bude nemyslitelné aby chod společnosti řídili lidé, které jejich domovské strany nakonec vylučují, přestože si je v minulosti postavily do čela a za stádní asistence voličů jim dopomohly k postům, ze kterých musí být s ostudou pro mateřskou stranu odstraněni. Jak horké může být při charakterové indispozici například hejtmanské křeslo, dokumentují názorně případy stíhání čtyř hejtmanů minulého volebního období.
Můj znásobený výrok o marnosti se vztahoval právě k tomuto aspektu celé problematiky. Marností nebyla myšlena zbytečnost boje s těmito šíbry, ale spíše zákonitost současného stavu ve společnosti, která je dána právě nedostatkem angažovanosti občanů, potažmo lidí, kteří jsou schopni a především ochotni se tohoto boje s politicko-podnikatelskými mafiemi zúčastnit, zachovat si rovnou páteř, duševní zdraví a v případě naplnění obou prvních podmínek pak rozpoznat komu a jakému účelu jejich hlas slouží.
Známý Havlův výrok o úloze naděje v lidském životě má obecnou platnost. V politice však platí určitě dvojnásobně. Přesvědčení že to má smysl je základní motivací každého snažení v této oblasti. Skutečnost, že se mohu každý den s klidem, bez obav a především s čistým svědomím podívat sám sobě v zrcadle do očí, je pro mě nad všechny materiální benefity. Tímto nechci odsuzovat lidi, kteří jednají mnohdy tak, že toto jistě činit nemohou. Nepochybně mají své priority nastavené jinak nebo je hlas jejich svědomí ještě příliš slabý a oni ho prostě neslyší.
Tedy podtrženo a sečteno to určitě marné není.
Jak se situace na Liberecké radnici dále vyvine nevím a jsem vděčen, že nejsem na radnici ve funkci neboť při veškerém nadhledu bych to s koaličními kolegy, kteří jsou schopni takových křiváren asi nedal.
Při závěrečném čtení textu mě napadlo, že jsem se možná rozepsal přece jen zbytečně ze široka. Evidentně by bohatě stačilo konstatovat, že příčinou tristního stavu politické kultury je nedostatek charakteru nebo intelektu, případně obého u zůčastněných aktérů...
Jiří Čeček, zastupitel za Změnu pro Liberec
http://www.nasliberec.cz/komentare/komentare-zastupitelu/2722-tak-je-to-marny-nebo-to-neni-marny
Dobrý den.
O Velikonočních svátcích
jsem se zamyslel nad tím, co že je to vlastně populismus,
demokracie a transparentnost. Podle mého názoru, je totiž mnohem
jednodušší bourat, moralizovat, podceňovat, nežli stavět,
dodržovat demokratické principy, dělit se o názory, stejně jako
přijmout názory jiných (přijmout neznamená souhlasit). V
podstatě převážná většina nedorozumění, sporů i urážek
pramení, dle mne z lidské pýchy, z nedostatku nebo naopak přebytku
nekritického sebevědomí a v neposlední řadě i ztrátou
soudnosti při posuzování věcí nepodstatných a podstatných s
fatálními následky. Ne nadarmo se říká: „Dvakrát měř a
jednou řež“. Snažme se proto podle toho chovat a to nejen v
mluveném, ale i psaném slově. Je, podle mého názoru trapné,
když je dospělý inteligentní člověk následně konfrontován s
tím, co kdy kde prohlásil, napsal či publikoval a ukáže se, že
např. měnil názory a informace podle toho, jak se to zrovna hodí.
Už jsem psal, že nemám zájem hodnotit ničí vyznávané hodnoty,
kromě těch kteří mají odvahu zastupovat občanskou společnost a
potažmo i mne. Ti by měli, podle mého názoru, naprosto přesně
vědět co je to transparentnost, demokracie i populismus, stejně jako slušnost reagovat písemně na písemné připomínky a názory občanů na městském Diskusním fóru.
Kdo vůbec určil, co se sluší vyznávat? Které neomylné gremium to bylo? Občanská většina zajisté ne; kdo tedy? Rytířstvo svatého Grálu? Sedmero chórův andělských? Zasedá někde tribunál Nejvyššího Rozumu, zjišťující ve své nezbadatelné moudrosti, co je slušno a co ne a čemu se má hloupý občan bez řečí podřídit? Nuže, nevím o takovém gremiu; ale i kdyby existovalo, nevážil bych si jeho příkazů, nýbrž bych řekl - jsemť demokrat asi poněkud starodávného ražení - že příkazem či zákonem se má stát to, co vyjde z většinové občanské vůle. Nelze popřít, že to může být vůle poněkud prostomyslná, že se může mýlit a na jejím spodním konci že často bývá přišit špinavý podolek čirého křupanství; ale ani pak nemá nikdo právo ji po vrchnostensku zakázat, nýbrž se musí pustit do výměny argumentů. Ne-li, stěží lze mluvit o něčem demokratickém.
Pročež, ušlechtilí duchové: pozastavte na chvíli tok káravé výmluvnosti a zamyslete se, nejste-li s ní v menšině; v tom případě by vám totiž nezbylo než se po demokraticku podřídit nebo alespoň poctivě přiznat, že na veškerou demokracii kašlete. A vy, ne tak zvlášť hojní mužové politiky, kteří jste se nezalekli opovržení a přinášíte na veřejné kolbiště názor obecný, třebaže gremiem neomylných mudrců neschválený: rozlište pozorně, co jím ještě je a kde už začíná ten křupanský podolek. Nepleťte si z životní zkušenosti vyplynuvší občanský názor s tupě nacionalistickým řevem, važte svá slova, nepouštějte z úst radikální, ale nepoužitelné recepty, nedovolujte si zbytečné úlety, které mohou vaši věc jen zdiskreditovat. Nenechte ze sebe udělat sektu střelených radikálů, k čemuž bezpochyby bude směřovat snaha určovatelů elitární pravdy. Nejde o akustickou říznost vašich projevů, nejde o úspěch váš a vašich partají; jde o to, aby občanský názor byl slyšen, jak mu dle jeho četnosti náleží. Populismus můžeme nechat stranou. Ten titul náleží v plné míře těm, kteří si roztahují ústa k slibům, jež je ani nenapadne plnit. Kdo bedlivě naslouchá hlasu občanské většiny, rozumnému, ze zkušenosti vycházejícímu, není populista, nýbrž demokrat v nejpravějším smyslu toho slova.
Hannover, 13. října 2015
Úryvek z fejetonu Luďka Frýborta (* 25. srpna 1933 Jičín) českého spisovatele.
Pěkné jaro.
Vážení spoluobčané, sousedi.
Čím je člověk starší, tím by měl být chytřejší, zkušenější a vyzrálejší. Rozhodně netvrdím, že tomu tak je i v mém případě. Nicméně, jsem konečně dospěl k názoru, že nejde z pozice samostatného prvku občanské množiny, jen tak na základě dlouhodobého studia politiky a sebraných informací, změnit její chod ani o píď. Ona totiž jakákoliv veřejná aktivita, kritika či připomínka po dobu volebního období nemá valný smysl, pokud se snad nejedná o vážně míněnou veřejnou hladovku, protože vše narazí zpravidla na tzv. mrtvého brouka. Pokud jsem se pokoušel jako občan nejen na ŽB městském diskusním fóru o jakousi politickou diskusi a transparentnost, narazil jsem v 90% na ignoraci a nezájem.
Když jsem se téměř v sedmdesáti rozhodl na veškerou politiku rezignovat, přišly volby, jejichž výsledek mne šokoval a probudil. Jak je možné, že hrozba policejního stíhání a fašizující myšlenky, jsou tak přitažlivé pro voliče, alespoň pro ty, kteří volili. Já volil Piráty. Podle mého názoru by bylo opravdu katastrofou, pokud by nám vládli trestně stíhaní za podvody, obchodníci s lidským strachem a komunisti. Vím, že se nikomu nechce do diskuse, že je mnohem pohodlnější se v teple domova rozčilovat a případně si zajít do hospody zanadávat. Vím také, že jako osamělý potížista a reptající prvek občanské množiny jsem mnohým sousedům pro smích, ale nemůžu si pomoci.
Podle mého názoru, jediná účinná a smysluplná obrana demokracie a svobody je v současné době, nejen v Železném Brodě, v jednotě lidí podobného smýšlení. Je proto načase, do komunálních voleb 2018, dát dohromady lidi podobného smýšlení, kteří by byli ochotni spolupracovat v rámci pochopitelného programu, který nestraší lidi, nemá v úmyslu vystupovat z EU ani z NATO a transparentnost má jako stěžejní bod programu. Osobně jsem nebyl nikdy v žádné politické straně a nemíním to na stáří měnit, ale prosím o Vaše vážné zamyšlení, jestli Vám vyhovuje současný politický stav. Pokud ne, pokuste se oslovit pár sousedů, kteří mají podobné názory a ozvěte se. Věřte, za pokus stojí všechno, lhostejnost a nezájem občanské společnosti, je, dle mne, prvním krokem k její prohře.
Těším se na Vaše reakce.
Pěkné a klidné Vánoce, pevné zdraví.