Zdravím všechny.
Tak se mohu „pyšnit“ novým titulem od p. starosty Jakubičky,
udavač – („honoris causa“)?
http://www.zeleznybrod.cz/cz/diskuse/vse-zeleznem-brode/?pId=741
( Datum: 26.09.2014 11:56 Předmět: Komunální volby a diskuzní fórum?)
Přemýšlím tedy o významu tohoto slova, mimochodem mi to připadá trochu „blbá káva“. Není to náhodou tak, že udání, udavačství je hanlivé označení pro podání oznámení (trestní) nebo oznámení nějakého stavu, skutku či činu někým (udavačem) nejčastěji anonymním nebo v utajení? Zpravidla bývá pak spojováno s diktaturou nebo totalitními systémy a nejčastěji směřuje k výkonné moci (zpravidla jednostranné) a označuje jako původce skutku někoho či něco s opačnými názory či ideologií.
V demokratické společnosti (za kterou mimochodem považuji i tu naši – alespoň doposud) má být přeci přáním i povinností každého občana (vedoucí představitele nevyjímaje) dodržování přijatých pravidel, norem a zákonů. V případě nějakého porušení takovýchto pravidel má občan právo ale dokonce i povinnost dožadovat se vysvětlení, zasadit se o upuštění od tohoto jednání
a vyžadovat následné zjednání nápravy. Vedoucí představitelé by pak měli být o krok napřed
a jít vždy příkladem (což je asi zde u nás utopie).
http://www.zeleznybrod.cz/cz/diskuse/vse-zeleznem-brode/?pId=1093
( Datum: 23.09.2014 00:14 Předmět: VOLBY 2014)
Netvrdím, že každý je neomylný, ale v případě nevědomého pochybení, by dotyčný měl umět vyvodit patřičné závěry a stav se pokusit napravit. Minimálně omluvou a pokud je to proveditelné
i činem.
Jiná situace je u případu vědomého porušení nějakých norem, kdy dotyčný zapírá, mlží a není ochoten tento nenormální stav uznat a dokonce ani napravit. Zde je pak potřeba přemýšlet o morálních hodnotách…
Namísto přiznání pochybení a omluvy – osočení z „udavačství“… Zajímavá úvaha… (Asi jako násilník, který při přepadení sám dojde k újmě na zdraví ale požaduje po napadeném „satisfakci“).
Takovýto stav chceme???
Slunce v duši.
Ernesto Malafarina st.
Tak se mohu „pyšnit“ novým titulem od p. starosty Jakubičky,
udavač – („honoris causa“)?
http://www.zeleznybrod.cz/cz/diskuse/vse-zeleznem-brode/?pId=741
( Datum: 26.09.2014 11:56 Předmět: Komunální volby a diskuzní fórum?)
Přemýšlím tedy o významu tohoto slova, mimochodem mi to připadá trochu „blbá káva“. Není to náhodou tak, že udání, udavačství je hanlivé označení pro podání oznámení (trestní) nebo oznámení nějakého stavu, skutku či činu někým (udavačem) nejčastěji anonymním nebo v utajení? Zpravidla bývá pak spojováno s diktaturou nebo totalitními systémy a nejčastěji směřuje k výkonné moci (zpravidla jednostranné) a označuje jako původce skutku někoho či něco s opačnými názory či ideologií.
V demokratické společnosti (za kterou mimochodem považuji i tu naši – alespoň doposud) má být přeci přáním i povinností každého občana (vedoucí představitele nevyjímaje) dodržování přijatých pravidel, norem a zákonů. V případě nějakého porušení takovýchto pravidel má občan právo ale dokonce i povinnost dožadovat se vysvětlení, zasadit se o upuštění od tohoto jednání
a vyžadovat následné zjednání nápravy. Vedoucí představitelé by pak měli být o krok napřed
a jít vždy příkladem (což je asi zde u nás utopie).
http://www.zeleznybrod.cz/cz/diskuse/vse-zeleznem-brode/?pId=1093
( Datum: 23.09.2014 00:14 Předmět: VOLBY 2014)
Netvrdím, že každý je neomylný, ale v případě nevědomého pochybení, by dotyčný měl umět vyvodit patřičné závěry a stav se pokusit napravit. Minimálně omluvou a pokud je to proveditelné
i činem.
Jiná situace je u případu vědomého porušení nějakých norem, kdy dotyčný zapírá, mlží a není ochoten tento nenormální stav uznat a dokonce ani napravit. Zde je pak potřeba přemýšlet o morálních hodnotách…
Namísto přiznání pochybení a omluvy – osočení z „udavačství“… Zajímavá úvaha… (Asi jako násilník, který při přepadení sám dojde k újmě na zdraví ale požaduje po napadeném „satisfakci“).
Takovýto stav chceme???
Slunce v duši.
Ernesto Malafarina st.
